To jsem tak jednou šla ven a na topení u hlavních dveří našeho paneláku ležela kupka knih. Někdo zřejmě třídil knihovnu a než knihy hned vyhodit, třeba si je někdo ještě rád přečte. Sáhla jsem po několika knihách a tohle je jedna z nich.
Detektivka Dicka Francise Bič mne ze začátku moc nezaujala, i když mám ráda koně a vše, co se kolem nich děje. Vždyť jsem jako malá tak toužila jezdit v sedle, ale kvůli vážné oční vadě jsem nesměla a alespoň jsem za koňmi jezdila s tátou veterinářem. Už je to hodně dávno a z koní mám velký respekt. Na parkuru je jako doma moje neteř s vlastním koněm.
A já jsem se díky knize Dicka Francise ocitla v zákulisí závodiště i ve stájích.
