Veselé Velikonoce

  Krásné velikonoční svátky prožité dle vlastních představ s přáním pevného zdraví a načerpání nových sil do žil přeji Vám všem, kdo jdete právě kolem. Mějte se krásně.

Zahrada v březnu 2026

 ...aneb, nic se nemá přehánět ani uspěchat. 

Záhadná oběť

 

Začíná to doma

Když na zahradě něco pěstujete, často začínáte s předpěstováním doma. 

Kakaové řezy

Zahrada aneb příjemné s užitečným

 

Tak mě to dostalo

 

Dvě tváře bolesti

Hrabu se ve složkách v počítači a zálohách a promazávám všelijaké dokumenty a našla jsem své texty z roku 2005 -2007. Tak jsem si řekla, že to zase vytáhnu na světlo. Kdysi, hodně dávno, jsem tato slovíčka napsala na oblíbeném fóru " Babilón" na lide. cz. Je docela možné, že je každý pochopí jinak... po svém. 

Svetr s barevným vzorem

 Přesněji dvoubarevný svetr. Tuto techniku barevného pletení jsem měla ráda. Svetr jsem pletla před dvaceti lety a dodnes ho stále nosím a neomrzel se mi. Drží stále fazónu a je pružný a hřejivý. Mám ho i na fotkách z roku 2005, kdy jsem si k padesátce nadělila dovolenou do rodného kraje.

Ruční práce

Rubriku "Moje ruční práce" mám sice na blogu s grafikou, ale tam už ji nebudu nijak rozšiřovat. Rozhodla jsem se dát ji sem na tento blog.  Vždyť  mohu říci, že ruční práce se staly nedílnou součástí mého života. Dost dlouhou dobu byly nejen mým koníčkem, ale staly se i přivýdělkem k závislé činnosti už v době, kdy bylo k výrobě za účelem prodeje nutné povolení MNV a později pak ŽL (žvnostenský list) a s tím spojené i podávání daňového přiznání a placení zdravotního pojištění z tohoto "podnikání." 

Zatímco u vyšívání jsem měla volnou ruku a tvořila si podle své fantazie a nápadu,  pak i publikovala vlastní vzory v časopise Praktická žena, pletení, háčkování  a šití i drhání  už mělo zakázkový charakter dle specifického přání zákazníků. Pletla jsem pro děti i dospělé, šila letní i zimní oděvy pro děti i dospělé, plesové šaty, vyšívala ozdoby na tyl v plesových šatech.  Bavilo mě to a to hodně. Nebyl počítač a volné chvíle si užívat koníčkem a ještě to "zpeněžit"  bylo příjemým relaxem. Jenže postupně už to byla docela dřina. Pro mne už nic tvůrčího, jen plnit přání, většinou zákaznic, podle zahraničních časopisů a pod, dodržet termíny ať se děje, co se děje. Opravovala jsem i oděvy. Nejčastěji jsem ale pletla. Až jsem opakovaně získala zánět ramenního svalu (velmi silné bolesti a léčení obstřiky a nutnou nemocenskou) a tuto kapitolu mého života ukončila.  Když už něco ručně vytvořím, tak pro sebe, pro své potěšení nebo potřebu rodiny. Ale už toho moc není.