ze sušeného kvásku.
Chléb moc často nepeču, protože nemám domácí pekárnu a nemá mi kdo uhníst těsto. Ale pokusům se nebráním. Dneska si mnohé hospodyňky doma hýčkají a živí žitný kvásek na chleba, ale na to já nemám trpělivost, můj kvásek by určitě umřel. Chléb podle Ládi Hrušky jsem dělala a byl dobrý a s tím hnětením to také bylo v pohodě.
Nedávno jsem však v obchodě narazila na kvásek v prášku. Podle návodu je tento chleba velmi jednoduchý. Tak proč nezkusit.
Naposledy jsem blogu svěřila, jak se vyvíjel na zahradě srpen a dneska už máme pomalu polovičku října a šíří se zprávy, že na Německo se valí pořádná sněhová nadílka, která se přesune i do nižších poloh a pokračovat bude na naše území. A zahrada se opravdu tváří hodně podzimně.
Po návratu z dovolené jsem se opět pustila do zahradničení. Kromě sekání zahrady jsme začali sklízet plody naší práce nebo spíše plody rostlinek, o které jsme s láskou pečovali. Už pár let nezavařuji okurky ve velkém, ale vždy po pár skleničkách a tak je to i s vařením kečupu, sušením rajčat, vaření čalamády...I květinová zahrada se mění ve své barevnosti i druzích.
Jelikož nemám pekárnu, vyzkoušela jsem jednoduchý, levný a chutný chléb, který mnozí jistě znáte. líbí se mi, že recept je hrnkový a nemusím nic vážit.
Na zahradě vrcholí okurková sezóna a jelikož nemohu chodit sbírat okurky nakládačky každý den, stane se, že i některé trochu přerostou. Pak zakládám na kvašáky (rychlokvašky). Ty se samozřejmě musí brzy sníst, ale vyzkoušela jsem recept na způsob, který umožní uchování do zásoby.
...o malovaný kamínek. Základní barva akrylová štětcem, ale ostatní jen akrylovými fixy a je to dost kostrbaté, protože kmínek byl také dost hrbatý. Asi by bylo lepší vylovit nějaký kamínek u řeky. Při lakování štětcem jsem nápis a obrázek trochu rozmazala. Ale po zaschnutí to drží. Chacha, třeba to někdy bude lepší. :)
