Adventní Olomouc

 Dnes je první adventní neděle, zapálili jsme první svíčku na adventním věnci. Pro mne a syna však ten adventní čas začal již ve čtvrtek, kdy jsme  jeli do Olomouce na revmatologii, abychom se zaregistrovali k pozorování a případnému léčení Bechtěrevovy choroby páteře. Pozvaní jsme byli na 9:00. Cestu jsme si důkladně prostudovali na internetu, připravili trasy v mapách a naplánovali si i prohlídku některých kostelů,  hlavně díky mému nadšení pro chrámové varhany. Už na našem nádraží nás vítal nazdobený stromeček. Později v Olomouci jsme zjistili, že tam mají totožný. Docela by mne zajímalo na kolika stanicích je stejný stromek.  Ten Olomoucký jsem ale nefotila, bylo kolem něho dost lidí a my jsme se spíše zajímali o koupi tramvajenek. 

Pokus o vylákání citlivých údajů k účtu.

Zvoní telefon. Neznámá čísla neberu, ale očekávala jsem balíček a tak jsem hovor přijala. 

"Dobrý den, tady Česká spořitelna, mluvím s paní Marií J....?" 

"Ano." 

"Paní J....volám ohledně úvěru 200 000,-Kč,  o který jste u nás včera žádala."

"Cože? Já jsem o nic nežádala a okamžitě volám své bance nebo policii" Tohle už jsem do toho telefonu řvala docela naštvaně a výhružně. Také se mi zdálo, že volající muž má zvláštní cizí přízvuk.  Samozřejmě jsem měla čisté svědomí, o nic jsem nežádala, ale přece jen, hlodá vám v kebuli. Jak někdo cizí ví mé číslo, jméno a mou banku?  Už vícekrát jsem v e-mailu našla takový pokus o ověření účtu třeba u banky, kterou ani nevyužívám, ale tady to bylo něco jiného. 

Tak jo, volala jsem do naší pobočky a odkázali mne na centrálu, kde mi spíše poradí a mají více zkušeností.

Na centrále jsem se dověděla, že pokud jsem při hovoru nedávala nikomu žádné údaje, mohu být klidná, ale o pokus zneužití tu zřejmě šlo. Ještě si paní zapsala telefonní číslo, ze kterého bylo voláno a ve kterou dobu. 

A nyní mne napadlo. Moc let si objednávám některé zboží na internetu, často platím u ověřených prodejců předem on-line nebo převodem na účet. A zrovna nyní jsem platila u známého prodejce, i když poprvé.  Při objednávce samozřejmě uvedete jméno, telefon a i při platbě převodem je na prodejcově výpisu vidět, odkud peníze přišly. 

A tak si říkám, že je někdy možná lepší si připlatit za dobírku. 

Buďte tedy opravdu opatrní a nikomu nedávejte žádné ověřovací údaje. 

Hezký den všem. 

Návrat na panství

Amada Geard v knize Návrat na panství rozpracovala napínavý příběh rodiny Rathmoreových. Dalo by se říci, že jde o ságu této rodiny v období od roku 1939 do současnosti, tedy  do roku 2019 napříč několika generacemi.

Elis se na čas vrací domů do svého rodiště v hrabství Kerry v Irsku,  když se jí  jako novinářce moc nedaří a rozchází se i s přítelem..  Aby zahnala nudu, půjčila si v obchůdku, kde měla přítelkyně její matky malý antikvariát, několik knížek. Z jedné knihy vypadl dopis od Charlotte z roku 1940. 

Elis dopis zaujal natolik, že se vydala na panství Blackwater Hall, aby dopis předala některému z členů rodiny v Půlnočním domě.....   

Elektrická přípojka, část 1.

 V naší zahrádkářské kolonii měla sice elektriku a elektrické měřáky s pojistkami každá chata, ale vše bylo navedeno na jeden hlavní ektroroměrový rozvaděč a my jsme jen hlásili stav na našich hodinách pověřené osobě ( někdo ze zahrádkářů) a ona osoba propočítala i ztráty a my jsme pak zaplatili spotřebu a zálohu na celý rok.  Postupně se však někteří, kteří si chatu uzpůsobili i k celoročnímu bydlení, zařídili vlastní samostatné přípojky a nastal problém, že nikdo nechtěl vzít na sebe již odpovědnost za společnou elektriku.  Rozhodli jsme se tedy, že si požádáme o vlastní přípojku. Neměl by to být problém, když máme na zahradě sloup. 

Žena na lesní cestě

Psychothriller spisovatelky Megan Goldinové nedovolí milovníkům tohoto žánru knihu odložit.

Příběh je vyprávěn v první osobě a to nejen policejní inspektorkou Mel Carterovou, ale  i hlavní postavou Julií Westovou. Kapitoly se tedy střídají podle toho, která žena  právě sdílí své myšlenky a činy. 

Julie Westová, druhá žena profesora Matta Westa, chodí pravidelně běhat do lesíku nedaleko od svého domu. Běhá, aby si vyčistila hlavu, a netrápila se nejistotami, které na její manželství vrhá nejen zmizení jeho první ženy Laury, ale i podezření na manželovy nevěry. Vždyť i ona je jeho bývalou studentkou. 

Po potratu, který ji psychicky dost poznamenal, užívá léky na uklidnění, na což manžel úzkostlivě dohlíží....

Při jednom běhání se však stane něco, co Julii hodně znejistí....

Milované jiřiny

 Už víte, že k mé velké radosti, vykvetly všechny jiřinky, které jsem si letos nově koupila.  Protože na zahradu nevidím každý den, vzala jsem si pár jiřinek i domů do vázy. Vydržely docela dlouho, ale já jsem nevydržela a musela jsem si je vyfotit hned večer ze všech stran a druhý den zase v jiném světle. Některé tu ještě chybí, třeba bílá od Libušky a střapatá vínový či oranžová. 

Září a říjen na zahradě

Dny se krátí, na zahradu jezdím stejně jako v létě po šesté hodině, ale na batoh si připevňuji malé blikátko, abych bezpečně přešla přes komunikace. Sluníčko vychází, když už stoupám pěšky k zahradě. 

Sněžný měsíc

Knihy autorky Michaely Klevisové nemohou zklamat milovníky detektivek a napínavých příběhů.

Apatykář

 

Tentokrát jsem sáhla po jiném knižním žánru, než je detektivka, protože kniha s názvem Apatykář od současné brněnské autorky Lucie Hlavinkové už svým názvem ve mně vzbuzovala tušení tajemna. Představa staré lékárny, míchání léků, jedů slibovala dobré čtení. 

František vystudoval farmacii, aby se stal stejně jako jeho otec lékárníkem. Avšak život s despotickým otcem ho nakonec vyhnal z Prahy až na Moravu. Přijal místo  u starého  lékárníka v malebném městečku ve Štramberku. Lékárník i jeho sestra i služebná mladého muže přijali velmi vřele a ten se nadšeně vrhl do práce, ve které chtěl být lepší, ba nejlepší, chtěl pomáhat lidem...tato práce ho velmi naplňovala. 

Avšak jeho onemocnění ho trápilo, Nejen, že nemohl usnout bez uspávacích krystalků, ale i v bdělém stavu ho pronásledovaly vidiny a vůbec netušil, proč a co se s ním děje. Přesto si plnil své povinnosti s největší precizností, nechtěl se dopustit jediné chybičky a dokonce pozvedl lékárnu, do které lidé málo chodili, neboť více důvěřovali v lesích žijící babě kořenářce. 

František se postupně seznamuje s místními lidmi a podařilo se mu je přilákat i na kosmetické přípravky, které sám vyráběl nebo přilákal zákazníky na krásné vlastnoručně malované obaly.

Po městě kolovaly mnohé pověsti a báchorky o  dětech ředitele místního dolu, neboť jeho žena vždy porodila dítě, které záhy umřelo nebo jej ani nedonosila. její již 4 dítě sice zatím žije, ale chřadne velmi rychle. Nepomáhaly ani návštěvy u věhlasných lékařů. Nikdo si nevěděl rady. Díky náhodě s otrávenou kočkou, kterou nakonec lékárník vyléčil rychlým zásahem se přišlo na to, že i děti ředitelovy ženy, nebo i ona sama je někým pomalu trávena. 

Srpen na zahradě

Sklízíme a zavařujeme okurky, rajčata neberou konce. Už jsme jich sklidili cca 15 kg a na keřících jsou stále kvanta. Rostliny zatím přežily i vydatné deště. I když v době, kdy píši tento příspěvek jsou rána už chladnější, což rajčatům moc nesvědčí, ale zatím vypadají dobře. Koncem měsíce jsem zasela vojtěšku jako zelené hnojení. Podzim se plíživě přibližuje. Stihli jsme sklidit i černou jeřabinu, než ji sklidili kosi. Ale  jak vždy říkával táta, něco jsme na stromě nechali i ptactvu nebeskému. Velkou radost mi dělají stále kvetoucí cínie, kterých mám letos díky semínkům od Libušky hodně a na několika místech. A co mě nejvíc těší, jsou jiřinky. Dlouho se jim nechtělo ani vylézt ze země. nakonec se ukázaly a to mi zatím stačilo. Jsou na zahradě teprve první rok. Ale během srpna se ukázalo, že kvetou nebo pokvetou skoro všechny. Když jsem sázela hlízy do země, nevěděla jsem přesně, zda jsou vysoké nebo nízké. proto  letos vypadají na zahradě tak trochu chaoticky, ale snad se mi podaří si je   lépe označit a příští rok zasadit již rozumněji.