Dvě tváře bolesti

Hrabu se ve složkách v počítači a zálohách a promazávám všelijaké dokumenty a našla jsem své texty z roku 2005 -2007. Tak jsem si řekla, že to zase vytáhnu na světlo. Kdysi, hodně dávno, jsem tato slovíčka napsala na oblíbeném fóru " Babilón" na lide. cz. Je docela možné, že je každý pochopí jinak... po svém. 

Internetová komunikace

(Duhu jsem vyfotila z lodžie mého bytu)

Nevidím ti do očí,

Dotek něhy

Pár slovíček inspirovaných mou fotografií

Usedl motýl

na polštář z krajek,

zakmital křídly v údivu..

Odkud zná tu vůni

drobného úsměvu

a dech tichoučký

jak něžný vánek?

Chce se mu také

spát v krajkoví...

Nikomu o tom snu nepoví,

jen tiše šeptá pohádku

do ouška spícímu robátku.

Usedl motýl

na mámině dlani,

chce zjistit víc o něžnosti.

Nikomu o tom nepoví,

už zase hledá krajkoví...

VM 16.3.2016

(vlastní tvorba)

Jako kdysi

Mám velmi slabý zrak a rozpad sítnice. Mockrát jsem přemýšlela o tom, jaké to je nevidět to, co dřív. Tak nějak počítám s tím, že se to může stát, že budu na obrazy už jen vzpomínat. A tak asi vznikla i následující slovíčka.

Slyšela jsem ptáčka zpívat
viděla jsem vodu skákat po kamenech
ještě že voda umí zpívat též
v potoce nebo když padá déšť
a třeba v lese voní po lopuší
i tam ji slepec nejen tuší
vidím ji stékat po pramenech
tak jako kdysi .....

(vlastní tvorba V.M. 2007)

Fraktál je život

Fraktál je život,

fraktál je bujení,

fraktál je radost.

a taky ladění.

Fraktál je v chaosu řád,

dovolí mi si trochu hrát.

Fraktál je pro mne únik do ulity

přitom vychází zcela z reality.

Fraktál

Už název napovídá, co mne inspirovalo k těmto několika slovům. Mám tu rubriku Fraktály, přesto asi více obrázků vkládám na grafický blog. Jelikož sem chodí i návštěvníci jiných mých blogů, mohou se někdy stát svědky stejného článku. Ale jen někdy, slibuju. Tento článek však zařadím mezi verše.

Fraktál aneb Vše se vším souvisí

Tak dokonalé spojení,

tak kouzelné množení,

taková pravda o životě.

Jedinečný fragment řetězce...

Kousíček velkého štěstí

je štěstíčko...

Ponoř se do tajů,

alespoň maličko.....

Našla jsem možná

samu sebe....

aniž bych hledala

našla jsem i kousek nebe.

Všechno je spojené

v zákonech přírody....

Tak dokonalé spojení,

tak kouzelné množení,

taková pravda o životě.....

(Ve V. Meziříčí 1.1.2018)

Možná je dobře, že tu nejsi

Kdybys tu byl,

radovala bych se...

Kdybys tu byl,

nevěděla bych, co říct...

Kdybys tu byl,

možná bych litovala...

Kdybys tu byl....

Ale naštěstí je vše, jak má být

a ty jsi jen sen, jen touha,

která mi dává žít.

Kdybys tu byl ty,

asi bych byla jiná...

Kdyby....

Sedum let smůly

Sedm let smůly prve

chtělo se mi pod kůži vrýt
se slzou v barvě krve
donutit mé srdce hnít.

Snad nesmět se dívat do tvých očí
kde jiskřičky smíchu se zračí
jen tápat s křečovitým šklebem
pro nejž je pohrdání chlebem.

Po růžích šlapat,bránit se trnům
že rudou bolest pouští žilou
s hrůzou se dívat ke svým zítřkům
nechat se unášet osudovou smůlou?

Směju se tobě prohnaný osude
marně se snažíš názor svůj mi nutit
třeba si ruce rozpíchám do krve
s lidmi se budu smát a k růži tulit.

Rozbíjej klidně zrcadla
stále se budu smát
smůlu jsem za krk popadla
nebudu se jí přece bát.

(Z vlastní tvorby 2007)

Rozbitá láska

Už horké slzy halil saténový šál

dávno ses do jejích očí nedíval
zapomněl jsi na laskavá slova
nic už ti neříká slůvko doma

Z rozbitých zrcadel se dívá strach
a hořký dech zachytil se na řasách
kdypak jsi naslouchal srdci jejímu
a bál ses promarnit každou vteřinu

Rozbité zrcadlo, poraněný vztah
už z perónu odjíždí poslední vlak
Špinavé okno a za ním její tvář
snad rychle zapomene že byl jsi lhář

Že kradl jsi teplo z jejích dlaní
že už tu tvář šál saténový halí
aby v něm ukryla vzpomínku krvavou
a měla zas nebe a slunce nad hlavou
a sklánět se mohla nad vodní hladinou
vždyť tohle zrcadlo ruce už nerozbijou

Možná se voda občas trochu zčeří
však obrazům řeky lépe se věří...
Teď hrají si vlky s lesklým saténem
a v tónech radosti budí se nad ránem
žena co našla další malou vrásku
a s novým zrcadlem čistou lásku...

(Z vlastní tvorby 2009 )

Příběh jednoho podzimu

Četl jsem v jejích očích

Četl jsem v jejích očích...

Ten příběh se chvěl pod řasami...

Miluji Tě,

šeptala mi.

Hledal jsem se v jejích očích....

Svůj příběh

jsem už nenašel...

M.J. ve Valmezu 2016