06 října 2017

Že by tu už byl?

Sedím si v pohodě u počítače a vyrábím fotoknihu ze starých fotek nalezených v pozůstalosti po mých rodičích. Zaujatá prací jsem se skoro lekla, když vstoupil manžel se slovy, že dostane dvěstě korun. Ani jsem nezaregistrovala, že šel do obchodu a už se i vrátil. Automaticky sáhnu po peněžence a ona nikde. Prohledali jsme všechno včetně mrazáku, ledničky i pračky..... Už začínám panikařit, protože v peněžence mám kromě peněz i platební kartu s občankou, zdravotní kartou a jinými pro mne důležitými informacemi.
Samozřejmě mě manžel deptá výčitkami, proč nosím občanku a platební kartu v peněžence. Pro mne docela nesmyslná otázka. Ale je pravda, že nyní kdokoli může přijít s občankou do spořitelny a vyzvednout si z účtu moje prachy. Kdy jsem ji měla naposledy? Použila jsem ji v obchodě u nás na sídlišti v úterý odpoledne a je čtvrtek. Kouknu na mobil, z něhož mohu sledovat stav mého účtu a vidím, že zatím nikdo nic nevybral, i když pípnutí na nákup do 500,- Kč jde bez PINu a není na účtu vidět hned.

Utíkám do obchodu a stavím do pozoru všechny prodavačky včetně vedoucí. Soucitné zamítavé pohledy, utěšující slova, že se ještě třeba najde.....Co teď? Zablokovat účet....S vyplazeným jazykem jsem doběhla do spořitelny a doufala, že mi účet zablokují i bez občanky. Naštěstí jsem hned na řadě, což není až tak obvyklé. Zablokovat účet není problém, říká paní za pokladnou a chce můj občanský průkaz. Ten také nemám. Naštěstí mám mobil a dostávám číslo, na které mám zavolat. Na konci bezplatné linky mi příjemný hlas pokládá otázky, na které znám naštěstí odpověď. Naštěstí jsem v panice nezapomněla, jak se jmenuju, kde a kdy jsem se narodila..... Karta i účet jsou zablokovány a zablokována je i občanka, aby ji nikdo nemohl použít při uzavírání bankovní smlouvy. Během hovoru doluju z kabelky kapesníčky, teče ze mne jako z vola, na stolku se rozlévá louže z mého deštníku. Dostala jsem odblokovací kódy pro případ odblokování.

A nyní ještě na evidenci obyvatel nahlásit ztrátu občanky. Je to docela kus cesty. Mezi tím jsem ještě zaběhla na ztráty a nálezy. Tam nic nemají. Ale už jsem byla klidnější. Účet je zabezpečen. Trvalé příkazy poběží dál.
Už beru za kliku budovy, kde sídlí evidence obyvatel, když volá manžel. Peněženku našel.

Prohrabal mi všechny šuplíky i skříně....Nemohla jsem pochopit, kde ji našel. Až jsem to doma viděla, došlo mi, co se stalo. Jak jsem měla na stolku rozložené fotografie, alba a různé dokumenty ve složkách, potřebné ke tvorbě fotoknihy, ani jsem si neuvědomila že při uklízení jsem spolu se vším sbalila i tu peněženku, kterou jsem si neuklidila včas na místo, kam patří.

Teď už stačí odblokovat účet telefonicky, hodit do sebe štaprli slivovice, uvařit si kafčo.....K odblokování účtu stačí použít obdržený kód, ale odblokování občanky musím na pobočce, kde ověří mou totožnost.
Že by tu už byl ten Němec, co nám uklízí věci, kam bychom je nikdy nedali?



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář