10 září 2024

Letní příběhy ze zahrady

Přemýšlela jsem, jak dát do jedné reportáže skoro tři letní měsíce. Poslední vstup jsem tu měla z června, kdy jsme dávali dohromady zahradu po výkopech. V době výkopů jsme na zahradu nejezdili a zahrada si žila vlastním životem. Nejstatečnějšími rostlinami odolávajícími všemu zlému byl plevel. Pak následovala úprava terénu a zelenina, ovoce i květiny volali po naší péči.

Jaro bylo dost náročné díky mrazům a tak trochu jsme počítali i s nižšími výnosy ovoce i zeleniny. Ale nakonec se docela zadařilo. Nejprve boj s plevelem.  Takto vypadala celá zeleninová zahrada. Cibuli se to určitě nelíbilo. Nelíbilo se to hrášku, ale ten jsem moc plít nemohla, vytahala bych i mělké kořeny. Úroda hrášku byla letos mizerná. 
Po tomto zásahu jsem byla dost vyčerpaná, ale s výsledkem spokojená. 
Nad salátem jsou vidět maliličké rostliny melounu, které jsem dlouho přikrývala.
Příběh melounů
V současné době jsou na záhonku ještě dva kousky, ale už budou menší. Sklidili jsme  6 melounů, největší měl 3,5 kg. Ale museli jsme je přikrýt sílí a tu trochu nadzvednout, protože  do nich  začali klovat ptáci. 
Jako první zeleninu jsme pak sklízeli právě cibuli. Maličká šla do sklenek, velká povázat na sušení a postupně používána do okurek a na jídlo.
Po částech se sklízely i okurky salátovky a nakládačky, které seji v druhé polovině května přímo do země. Nekupuji ani nepředpěstovávám sazenice. Koupila jsem před časem a pak jsem nevěděla, které jsou salátovky a které nakládačky, která dám na síť a které se budou plazit po zemi. Tak tedy opět přímo do země. 
Příběh okurek
Zavařovala jsem postupně po několika sklenkách. Nakládačky ještě nyní plodí, i když mají listy zespoda suché.  Už je nechávám trochu přerůst na kvašáky. 
Příběh fazolek
Část fazolek jsem nechala dozrát na semeno a také na dobrou fazolačku. Lusky se ale ještě suší. 
Příběh cuket
Těch bylo letos opravdu hodně a vlastně jsme se s nimi živili a něco jsem dala i dceři. Dvě máme ještě doma
Příběh rajčat. 
Rajčata byla ohrožena obdobím dešťů, dost jsme jich vyhodili, ale také dost sklidili. Sazenice rajčat si předpěstovávám ze semínka doma na parapetu. Letos jsem vařila i kečup.
Příběh česneku započal už  na podzim minulého roku a s jeho výnosem i kvalitou jsem spokojená.  Je to stále ten česnek mého již 10 let zesnulého otce. Tedy Bohóšův paličák. A bude tedy i na sadbu pro letošní rok a sklizeň příští léto. 
Po česneku a hrášku jsem zasela špenát a červenou řepu. Špenát ale nesnáší asi taková horka a tedy to vůbec nezvládl, nic z něho není. Červená řepa by mohla nějaká být. 
Je i pár kedlubnů, ale sucho se na nich podepsalo, jsou trochu dřevité, ale na vaření to docela jde. přemýšlím, zda už sklízet mrkev nebo ještě počkat, ale čekají se velké deště, asi popraská. Zatím jsme ji brali jen do sterilovaných okurek. 
A že je tu podzim, to už je znát na záhonech i jinak. Pomalu leze zelené hnojení po sklizené cibuli. 
V letních měsících jsme také sklízeli a zpracovávali ovoce. 
Rybíz jsem prolisovala na chatě a protlak dovezla domů do mrazáku a marmeládu budu vařit opět až bude studený podzim a ještě se nebude topit. :) 
Angreštový kompot máme rádi všichni. Máme červený i světlý.
Černé jeřabiny bylo letos také hodně. Dělám likér a také kompot. Obojí nám chutná. 
Na etiketách je sice bezinkový zdravotní likér, ale bylo mi líto etikety ničit, když mi daly v roce 2003 tolik práce. Ještě jsem neměla počítač a jsou dělané ručně. :)
Mirabelky a ryngle při jarních mrazech zmrzly. Ani ne tak květy jako potom mladé plodnice. 
Jablíčky je však obsypaný strom. Přebíráme padané, ale už začínáme trhat i na uskladnění. 
Měla jsem v úmyslu  vložit i fotografie z květinových záhonů, ale to už by bylo opravdu hodně. Tak to vás čeká příště. 
A jen dodám, že tohle všechno dění a tyhle všechny příběhy byly v létě proloženy dovolenkovým a  zájezdovým cestováním. Ten zájezd ještě svému blogu dlužím. Nyní nás čeká deštivé období, snad tedy čas na cestovatelské články bude.

Mějte se krásně i v těch deštivých dnech a přeji ať vás nepotkají pohromy v podobě záplav či sesuvů. 

22 komentářů:

  1. Maruško, kdybych se k vám vloupala, tak do špajzu. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  2. Odpovědi
    1. Chvílemi mi to leze krkem. Právě nyní odpočívám od čišténí mrkve, kterou jsem nakonec ve středu vytáhla ze země. Byl nejvyšší čas.

      Vymazat
  3. Maruško, tolik práce!!! Máš můj obdiv. Dříve jsme měli zahradu, tak jsem také pořád něco zavařovala, ale teď už nemáme zahradu, děti jsou z domu, tak že jen obdivuji každého, kdo ještě pilně zavařuje. Jsi moc šikovná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když jsem ještě pomáhala rodičům, kteří tam neměli ani kousek trávy, jen všude rostlo "žrádlo", tak jsem prohlašovala, že tohle já už pak dělat nebudu. A dělám, jen ne v tak velké míře. Jen jsem zvědavá, jak dlouho tam zvládnu bez auta chodit. Ve středu jsem nakonec vytáhla a ocistila všechnu mrkev, donutily mne ovizované deště. Ale manželovi stávkuje el. kolo, tak jsem všechno nacpala do velké tašky na kolečkách po rodičích a dopravila to domů. Cesta zpět jde z kopce, takže to jelo samo. Do kopce k nám už to vyvezl autobus.

      Vymazat
  4. Maruš, máš krásnou úrodu a hezky zpracovanou. To u nás se letos dařilo akorát rajčatům, ty jsou u kůlny v kyblíkách pod stříškou, tam se jim líbí každý rok. Nevím jak u mě bude letos vypadat pravidelný článek o zavařování. Ani s kytkami to nebylo letos slavné. V létě žádný déšť, jen vedra a teď má pršet od čtvrtku až do pondělí v jednom kuse. Snad se to nevyplní. Vidím, že zavařuješ s víčky omnia, mám jich doma hodně na sklenky 0,3L a používám už jenom šroubovací, tak ti je dám, nevěděla jsem, co s nimi. Někdy se pro ně u nás zastav. Měj se hezky😺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Libuško, víčka bych si vzala. Sice pro letošní rok jsem zásobena, ale vždycky se jich pár vyhodí. Nedají se používat dlouho opakovaně. Ten déšť se asi vyplní. Docela se toho obávám, protože v pondělí máme jet na revmatologii do Olomouce a pršet má s přestávkami i v pondělí a úterý. Na trati se pracuje, vlaky mají náhradní autobusovou dopravu, jezdit tam mohou jen rychlíky a to pomaleji. Jestli jim stavbu velké deště vymelou, asi to nebude sranda. Plánovala jsem výlet do Tovačova, autobus jede ze zastávky kousek od doktorky, ale jak to vidím budu ráda, když dojedu do OL a raději hned zpět.

      Vymazat
  5. Maruško,já žasnu i když o tobě víme všechny,jak si pilná.Ono to ani jinak nejde,když je zahrada.Mě vždy zabolí,když si vzpomenu na svoji zahradu.Kdyby se syn nedostal do fin.problémů nikdy bych ji neprodávala.Bavilo mě to.Teď tohle vidím u snachy,zavařuje všechno i melouny se jim urodily.Je to prý její koníček,zahrada.Takže jsem vším zásobema.Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když je zahrada u domu, je to jiné, vidím to také u dcery.Nevím, jak dlouho zvládnu to docházení do kopce takový kus. Ale zatím to po troškách jde.

      Vymazat
  6. Majko, jsi neskutečně pilná, tvoje zahrada se ti za tu práci odměňuje a ty dokážeš všechno zužitkovat. Je to určitě velká radost, ale i obrovský kus práce 👍😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi zatím to zvládám a v zimě je to pak super brát že špajzu, jen už jsem pomalejší. Se sousedka si každý rok říkáme, že se na to pěstování vypadne, když vidíme, jak si hodují slimáci nebo úrodu sužuje jiný neduh, ale přijde jaro a sejeme.😃

      Vymazat
  7. Krásná úroda i zpracování. Nám letos skoro všechno pomrzlo, takže máme i jen trochu rybízového a angreštového džemu a z letních jablek křížaly a pár skleniček "přesnídávek".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem myslela, že nic nebude. Jaro vypadalo neuťěšeně.

      Vymazat
  8. Čeho mám letos opravdu přehršel, jsou lískové ořechy. Každý den sbírám a každý den jich tam zase je fůra. Dneska jsem posbírala a shrabala veškerý bordel pod lískami. Suché větvičky, listy, staré opadané ořechy z minulých let, prázdné kalíšky, abych měla přehled o nově spadaných. Takhle uklizeno tam bývá jen jednou za čtyři roky, to když je taková nadúroda. Ještě tam budu muset podél plotu vystříkat herbicidem plevel a trávu, protože se tam nedostanu se sekačkou a sousedka furtb brblá. A já alespoň budu mít přehled. Původně jsem chtěla pod lísky zasázet kapradí, protože tam rostou prvosenky, sasanky, bledule a sněženky, medvědí česnek a mařinka. Udělat takové hajní, nebo lesní zákoutí. Jenže v tom bych ty ořechy těžko hledala. No uvidím, možná že to nějak vymyslím. Tráva tam moc neroste, lísky jí doslova vycucly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Líska by se mi také líbila a uvažovala jsem o ní. My máme jen vlašské. A listí je z toho hrůza, ořechy často rozšlápneme. Ale snad nějaké budou. Sbíráme a pomáhá nám veverka. Však je to její strom. Ona si ho zasadila. 😄

      Vymazat
  9. Maruško,jsi neskutečně pilná.Z úrody je radost,ale také spousta práce.Ono to ale v zimě přijde vhod.Kdyš máš pro koho úrodu zpracovat,je to radost.Také jsem to dříve dělávala když byla zahrada a rodina,teď už nemám pro koho.Musím si najít jiné aktivity.Přeji ti abys to vše zvládla a zpracovala,měj se hezky.🍅🥒🌞

    OdpovědětVymazat
  10. Předchozí komentář byl omylem odeslán jako anonymní

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evičko, já jsem si myslela, že je to od tebe. Obdivuji tě, že ses krásně přizpůsobili jiným životním podmínkám a dokázala sis najít oratele, zábavu, společnost. To cestování s vaší partou je úžasné i občasné tvoření. Ať máš stále dosti sil.

      Vymazat
  11. Jsi opravdu pilná a na zimu dokonale připravená. Já už toho moc nepěstuji, ale letos jsem měla docela dobrou úrodu okurek salátovek, rajčat a i nějaká ta paprika se ve skleníku najde. Na záhoně mám ještě jen celer- no nevím, jak velké bulvy budou- většinou to nestojí za řeč. Sklidila jsem trochu cibule, letos mi vyšla i petrželka, což se některý rok nestane. Jablka tedy letos sklidíme tak do jednoho košíku. Jarní mrazík učinil své.
    Měj se hezky !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, mně se zase vůbec nepovedl celer. Michám ho do směsi s mrkví a letos jsem ho musela koupit. Hanko a to já mám jen čtyři minipolíčka a zbytek zahrady je tráva a kytky. Moji rodiče měli všude zeleninu, dvě pivoňky u staré boudy na nářadí a nad chatou u cesty pár Jiřinek, mečiků a jarních kytiček. Jinak všude kam oko pohlédlo rostla zelenina včetně brambor. Moje maminka vždycky říkávaka, že táta není zahrádkář, ale zemědělec. Však jsme se tam nechodili makat a vůbec mě to nebavilo, protoze jsem musela plnit ukoly. Když už to bylo moje a šla jsem do důchodu o dva roky dřív,už jsem to zvládala lépe a začalo mě to bavit.🙂

      Vymazat
  12. Marija, já valím oči. Teda to jste dobrý. Já sklízím leda tak měsíček :-) Vymlouvám se, že je sucho a nic neroste, ale ono to možná nebude suchem, ale zahradnicí :-) Vypěstovat, sklidit, zpracovat - vy jste na zimu připravený! Tleskám.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář