Říjen 2024 na zahradě

 

V říjnu už se vstává docela do tmy a na zahradu budu za pár dní jezdit už trochu později .

Koníci jsou na svém místě, sluníčko ještě hodně nízko.

Jejda, kdopak to k nám běží? Tak už víme, proč se nám zdála být Mazlinka nevděčná, když se jen napapkala aniž by s námi slovo prohodila a na chvíli pobyla. V létě se nám zdálo, že bude mít koťata a pak zase bylo vidět, že kojila, ale koťata nikde. Tak tady jeden potomek běží. Jestli měla koťátek více, pak je možná majitelé někomu rozdali a nechali jen jedno.  

Nevím, jestli je to kočička nebo kocourek, ale předpokládám, že kočička a jelikož je celá bílá a má jen mezi oušky šedivé flíčky a šedivý ocásek, říkáme jí Běluška.

Běluška nás ještě neznala a tak byla hodně ostražitá, ale jinak vlezla všude, byla hodně zvědavá. A nakonec nám připravila i pořádné vzrůšo. Vlezla do hustých větví sousedovy túje a nemohla dolů. Spíše lezla čím dál výš. Větvičky túje jsou opravdu hodně husté. Mazlinka seděla zděšeně pod tújí a silně mňoukala a stejně žalostně mňoukala i Běluška někde v túji. Manžel si vzal dlouhý žebřík a pokoušel se ji dostat. Ale ona před námi uhýbala výš a výš. Už jsem přemýšlela, jestli máme volat hasiče. Řekla jsem si, že jí dám šanci pokusit se slézt. Dělala jsem svoji práci, ale to zoufalé mňoukání mi trhalo srdce. Ale zdálo se, že je již mnohem níž, že se to Bělušce daří. . Šla jsem se podívat, málem jsem na ni dosáhla, ale než jsem ji drapla, tak už zase povylezla výš. Nakonec se jí to podařilo a vysvobodila se sama. Když tím směrem ale další den zase běžela, dostala od Mazlinky lepanec. Takže i tak se na zahradě bavíme.  

Přesadila jsem žlutou růži z květináče do země, rozvozil jsem kompost z kompostéru na velký záhon a stále dokola hrabeme listí. 

Než vyryji a zazimuji jiřiny, naposledy se s nimi potěším. 

Bála jsem se, že už k nám kotě nebude chtít chodit, že se bude bát, že tu na něj číhá nebezpečí, ale obava byla zbytečná.

Jiřinky jsou vyryté, očištěné sklizené ve sklepě, který zatím docela slušně vyschl po zářiovém zatopení. Na zahradě už toho tedy moc nekvete. Tráva je posekaná, čerpadlo a hadice ze studny vytažené, očištěné a uklizené. 

Připravila jsem si česnek, naložila na 12 hod, do sulky a hned zasadila. 

Při poslední návštěvě zahrady přišla Mazlinka jen sama a všechno snědla. I když manžel misku doplnil, aby mělo i kotě, stejně ji Mazlinka vylízala a kotě nepřišlo. Navíc zůstala s námi, doprovázela nás skoro na každém kroku nebo se vyvalovala v naší blízkosti a chtěla se nechat hladit a drbat. Tak to ve mně vyvolává dojem, že majitelé kotě někomu darovali a kočičce je nyní samotné smutno. 

Na zahradě je ještě hodně práce. Přemýšlím, jestli mám ještě nyní na podzim porýt. Při poslední návštěvě jsem se necítila moc dobře a i když bylo krásně, vzdala jsem to velmi brzy. Na autobus jsem se vypravila už v 10 hodin. Odpoledne jsem pak  měla horečku a pokašlávám. Syn i manžel jsou na tom podobně.  Testy na covid máme naštěstí negativní. 

Tak hurá do listopadu. Mějte se krásně.