Všude samá mrkev

 .....už se mi o ní i zdá

Minulý týden v pátek jsem se rozhodla konečně vyrýt mrkev. Byla jsem zvědavá, jaká bude, jelikož   jsem se o ni téměř nestarala, jen po vzejítí semínek bylo nutné ji vyjednotit. To je ta nejhorší práce s mrkví, než vyroste. Nadzemní část vypadá docela dobře a jak se nakonec ukázalo vyplatilo se sporadické zalévání. Maminka mi vždy říkala, že u mrkve se nemá přehánět zálivka, spíše naopak. Mrkev se pak nevětví a roste pěkně rovně dolů - hledá vodu. Tak jdeme na to.

Z tohoto docela malého záhonu máme výnos 14 kg po očištění. 

Manžel se zděsil, prý, kdo to bude umývat. Umývání mi však šlo jako ve velkovýrobně. Zeleninu zbavenou nadzemní části jsem házela na škopku s vodou, a když byl skoro plný, rukama jsem začala míchat jako v pračce prádlo. Na sluníčku pak trochu oschla. Ten den bylo totiž ještě dost teplo a studená voda byla docela příjemná. Pak jsem se pustila do celeru. Nať jsem obrala, bude hodit do vývarů. Ale už jsem neměla moc času na focení. Celeru byly 3 kg.  Ale nastal problém, jak to nyní dopravíme domů. Já jsem si neuvědomila, že bude nutné vzít si batoh a že jsem minulé roky sklízela kořenovou zeleninu na dvakrát.  V chatě je po mamince stará taška na kolečkách. Není sice moderní, ale má kolečka s gumovou pneumatikou, takže je tichá.  Manžel vzal polovinu nákladu do brašen na kole a já tedy tu tašku po mamince.

Ten den jsem stihla ještě vystříhat staré maliny a vyčistit celý jejich záhon.  Když jsem přijela domů, nadšená, že jsem cestu zvládla, můj syn válející se doma na nemocenské se zděsil a prý jestli jsem se s tou taškou nestyděla.  No na zabití. :-D

V sobotu jsem se vrhla na čištění, v neděli na ruční krájení n malé kostičky, vaření a tak pořád dokola až do včerejška. Dneska jsem konečně sklenky odnesla do sklepa. 

V sobotu se i obloha probarvila ve znamení mrkve. :-D

Druhou polovinu mrkve jsem pak nastrouhala už robotem část nahrubo a malé mrkvičky předvařila a také připravila na mražení. 

Stále to nebralo konce. Ale další zpracování už bylo opět robotem. Nastrouhat, provařit s pomeranči, cukrem a rozmixovat na vynikající džus, který při konzumaci  ředíme v poměru 1:1

Dnes, když se kouknu z okna, jsem ráda, že jsem mrkev již ze země vyndala a zpracovala. 

Ještě je v zemi červená řepa a paprika, které se kupodivu dařilo a na záhonku nepěkně vyhlížející dozrávající fazole.

A vlastně jsem docela ráda, že se počasí pokazilo a prší, mohu si kapku odpočinout a mám výmluvu. že nikam nemusím a tím pádem čistě svědomí, že lenoším.  A to je o mrkvi v mém zahrádkářském deníku všechno. 

Mějte se krásně a ať se vám vše daří.