Lepší nálada

 

Po oné smršti, kterou jsme na zahradě zaznamenali po výměně elektrického sloupu jsem byla dost zdrcená a o víkendu jsem si jen četla a odpočívala. V pondělí jsem se na zahradu vypravila hned brzy ráno, tedy v 7 hodin jsem již za sebou měla hodinovou cestu. Hned jsem se převlékla a pustila do práce. Cibuli, která měla kořeny ještě v zemi a byla jen vyvrácená jsem se snažila postavit a trochu zahrnout zeminou,  zaznamenala jsem náznak řádků v záhonku kopru, takže kopr statečně bojoval s živlem. Všechno jsem řádně zalila a zdálo se, že mi rostlinky děkují. V 8 hodin jsem se vrhla na sekání zahrady, jelikož  bylo mimořádně ráno sucho, žádná rosa. Vzala jsem i obrubníky strunovkou a tentokrát mne to dokonce bavilo. Po ránu jsem ještě nebyla unavená, a když za sebou vidím tu upravenou zahradu, tak má člověk z práce dokonce radost. V deset hodin jsem měla vše hotovo.  Dělníci ještě pod zahradou vytrhávali a odváželi sloupy a pak  přišli za námi a dali se do opravy spodního obrubníku. Jak jsem byla rozhodnutá, že požádám o nějakou tu kompenzaci, ale nakonec jsem na telefonní číslo stavbyvedoucího, které mi chlapi ochotně dali, místo žádosti vyslovila poděkování. Měla jsem ještě dostatek síly na ostříhání a tvarování keřů a vypletí dvou záhonků na druhé straně zahrady. A protože rozkvetly moje oblíbené pivoňky, jsem opět v dobré náladě. Jen netuším, co se zahradou provedl včerejší prudký silný přívalový déšť.  

Hlína kolem sloupu je hodně jílovitá a tak jsme se rozhodli, že koupíme pytel zahradního substrátu, promícháme s kompostem a zaryjeme trochu do toho jílu. Pak tam teprve přesadím novou růžičku, kterou jsem zasadila vedle pivoňky, ale to ještě pivoňka nebyla tak rozrostlá.  nyní vidím, že by tam časem mohla růžička být utiskovaná. Letos asi ještě nepokvete. Zatím kvete maličká růžička, kterou jsem kdysi dostala od syna, byla vlastně pokojová a já jsem ji na podzim dala ven. Svědčí jí to tam. 

Následující záhonek s minikarafiáty přijde celý udělat znova a myslím, že nebude pro mne problém vyměnit všechny obrubníky, vždyť i ty původní jsem instalovala sama. 

A ta zeleninka snad také nějaká přežije. 

Okurkám dávám ještě pár dní šanci, jestli vylezou. 

když manžel odjel domů. tak jsem ještě opatrně plela záhonek s jiřinami a nějaké jsem objevila, že by se snad mohly vyklubat, uvidíme. . Ale podezřele moc se kolem nich motalo mravenců, tak jsem jim notně nasypala do speciální pasti, kterou jsem si vyrobila. Uvidíme, jak moc budu úspěšná. 

Posbírali jsme nějaké jahody, ale je pro ně typické, že v období jahod je i období dešťů. Zítra tam vyšlu manžela, ať nějaké jahody posbírá a hlásí škody po dešti. :)

P.S. Měla jsem tu dotaz na to, že seču zahradu já a ne manžel. Manžel je mi velmi nápomocen tím, že po sekání vyčistí sekačky, případně nabrousí, smotá perfektně šňůru. Sekání samotné by pro něho, jako silného astmatika, bylo velmi vyčerpávající i vzhledem k tomu,  že zahrada je svažitá. Velkou pomocí je pro mne při sekání i odnášení košů. Tak  dva zásobníky vysypu do velkého koše a manžel je odnese do některého kompostéru. Musím ho i pochválit, že pilně vyrývá ze záhonů pampelišky a bodláky, kterých je tu dost, protože máme souseda, který tyto rostliny pěstuje ve velkém na semeno. 

Přeji hezký víkend.