I tato vzpomínka z toku 2015 dostala šanci být převedena do nového prostoru tohoto blogu.
Myslela jsem, že se počůrám smíchy. Můj vnuk absolvoval první třídu základního vzdělání a tak nějak najednou "dospěl". Už to není malý chlapeček..... předvádí se před holkama..... a stačil jeden prázdninový tábor a ten už z něho udělal hotového chlapa.
Nedávno mi povídá.
"Babi, víš jak se snadno seznámím s holkou, až se budu chtít oženit?"
"Ne, to netuším."
"No, prostě až se mi bude nějaká holka líbit, tak se jí zeptám třeba kudy se jde do Rožnova a až mi to řekne, tak se jí jen tak lehce zeptám, jestli jsme se už někdy nepotkali, že mi připadá povědomá, jako bychom se odněkud znali. A pak se zeptám, jestli by nešla na pivo. Nooo a tak párkrát půjdeme spolu třeba na pivo a nebo do kina a pak se jí zeptám, jestli si mě nechce vzít. A je to."
Má v tom jasno. A proč ne! Člověk má vědět, co chce a má si zatím jít. :))
Hezký den s úsměvem na rtech.
No super, ten se vyzná už od mala a někdo s tím má problém i v dospělém věku :-)
OdpovědětVymazatKdo ví, třeba pak zjistí, že to tak jednoduché není. Člověče včera mě na zahradě kousli dva mravenci a mám ruku jako bych ji strčila do vosího hnízda.
Vymazat