Poslední zvonění pro vraha

Detektivka Jany Hrabovské není tou typickou detektivkou, kde řeší případ kriminalisté, aby došli ke zdárnému vyřešení případu. Je to spíše vyprávění  Renáty Laškové, učitelky na základní škole v Liberci, která má svoje osobní trápení a nesouzní se všemi členy učitelského sboru.  Jako v každém kolektivu se najde žárlivost, rivalita, ale i kamarádství. A jednoho dne nepřijde do školy Renátina kamarádka, učitelka Barbara, krásná, milá a svobodná žena, která si život užívá plnými doušky a vystřídala už nejednoho partnera.  Renáta oznámí zmizení na policii. Vyšetřování se trochu rozjede výslechy členů sboru až když se najde část Barbařina těla a postupně i další části ve spalovně odpadu. Po sebevraždě jedné z učitelek tohoto sboru na základě dopisu na rozloučenou je vysetrování ukonceno a prípad uzavren. Dopis byl velmi podivný a všem bylo jasné, co Linda myslí tím, že už neunese, co spáchala a že vše byla nehoda.  Renátě se to však nezdá. Takto se zbavit těla, by Linda určitě  nedokázala. 

Renáta však náhodou vyslechne rozhovor v autoservisu nad autem Lindina manžela a dojdou jí mnohé souvislosti a dochází k přesvědčení, že Linda s vraždou Bárb nemá nic společného a krev na jejím autě pochází z nějaké jiné nehody. Vrah Bárb je tedy stále na svobodě. 

Renáta řeší i problém s dcerou Helenou, která ji opustila před mnoha lety za vydatné pomoci tchýně, jež Renátu viní ze smrti syna. Jak to bylo doopravdy se nakonec Helena doví, když vyslechne rozhovor své matky s matkou zavražděné Bárb. 

Můj dojem z knihy? Knihu jsem četla spíš jako povídku o učitelském životě, protože docela podrobně zde byl popisován život jednotlivých učitelů v soukromí i ve škole. Nejde o velké napětí, jen se čtenář nemůže dočkat toho, kdo má na svědomí tak brutální čin. Rozuzlení je překvapivé, neuvěřitelné až děsivé, přesto mi bylo vraha nakonec i líto.