10 října 2019

Do posledního dechu

Konečně jsem se dočkala. V knihovně jsem si objednala knihu Roberta Bryndzy, od kterého jsem již přečetla dvě knihy. Žánr tohoto britského spisovatele se řadí mezi kriminální thrillery. Všechny knihy tohoto spisovatele se čtou jedním dechem. Také si uvědomuji, že velký podíl na čtivosti knihy určitě má i překlad. Tuto knihu z anglického originálu Last breath ... přeložila Kateřina Elisová.
V kontejneru na odpadky je nalezeno tělo mladé ženy se známkami několikadenního mučení. Jako první se u nálezu těla objevuje detektiv šéfinspektor Erika Fosterová, ale případ jí není přidělen, protože nespadá do její kompetence. Přesto se díky okolnostem stává šéfem týmu, se svými starými spolupracovníky, který vraždu řeší. Podařilo se jí totiž zjistit, že stejným způsobem zemřela už dříve dívka, kterou nikdo nepohřešoval, protože byla bez rodiny. Během tiskové konference s výzvou k divákům je pohřešována třetí dívka. Studentka odešla na rande s člověkem, se kterým se seznámila na sociální síti, psala si s ním a pak i telefonovala. Osobní setkání sama navrhla.

Čtenář sleduje nejen vyšetřování, ale nakonec i samotného vraha a jeho praktiky. Jeho postup při seznamování. Také se dovíme o mnohých tajemstvích a životě jeho rodiny. I třetí dívka útok sadisty nepřežije a je nalezena stejně jako ostatní, ovšem pachatel již to nemá tak jednoduché. Je spatřen a začíná být i nervozní.

Je nahlášena další pohřešovaná dívka, která odešla na rande na slepo.....

Čtenář se ocitá v jedné časové ose jak s vyšetřovateli, tak s vrahem. Přesto, že autor popisuje vrahovy touhy, představy i skutky, nezachází přímo do detailních podrobností. Čtenář tedy není deptán nějakými hrůzami, ty si spíše může ve své fantazii představovat. Kniha si tedy zachovává spíše napětí až do posledního písmenka, stejně tak jako poslední oběť bojuje o život do posledního dechu.

Autor chtěl v knize poukázat i na nebezpečnost komunikace na sociálních sítí, kde si každý může svou identitu vypůjčit nebo zfalšovat do podrobností.

Neberte mé postřehy jako odbornou recenzi, jsen si sem píši stručně obsah, něco jako čtenářský deníček.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář