Magnolie z Masters

Detektivku, kterou jsem měla nyní v rukách jsem přečetla velmi rychle. Jestli si pod tím ale představujete, že jedním dechem, tak jste na omylu. Stále jsem čekala, co se z toho vyklube. Ovšem něco tak stupidního jsem už nečetla dlouho, vlastně snad nikdy. Dokonce přemýšlím, proč tuhle knihu vydalo nakladatelství pro české detektivky.

Autor Jaroslav Kuťák bude nejspíš sice odborník na golf a podkladem ke knize mu byly výsledkové tabulky světových soutěží, leč maje v ruce údajně detektivku, bych uvítala, kdyby mu byl k ruce nějaký kriminální poradce. Jako neodborníka přes golf mne nenadchla cesta jednoho z fanoušků golfu do daleké ciziny s cikánkou, která mu utekla, prolínající se bez varování s příběhem muže, který nenáviděl boháče a dělalo mu radost ničit jejich majetek a pod. Když si přečtu řádky na přebalu knihy, zdá se, že strávím nad knihou napínavé chvilky. V jedné kapitole skáčete z místa na místo, vyšetřování nálezu mrtvol na golfovém hřišti je nijaké, divné, skoro žádné. Na začátku knihy se dovíte, že byla nalezena jedna nafouklá mrtvola, dál se o ní nic nedovídáme, v prostředku knihy, že jsou v tůni mrtvoly dvě. A na konci, že to nejsou ti, za které je považovali. Také nakonec jdou detektivové oznámit do továrny zavražděného, že majitel je zavražděný a chtějí to šetrně sdělit i manželce, když se dozví, že tělo nepatří tomu, komu se domnívali a manžel žije..... Ale zato se dovíte, jak šedesátník od puberty až do teď má erotické touhy s mladými dívkami a dostane se vám podrobný popis depilace mužského podpaží protože páchne a pán vám podrobně popíše i jak si depiluje třísla i šourek, jak na to a čím, dokonce čeho se musíte vyvarovat.

Mé dojmy z knihy jsou slušně řečeno rozčarované. Byla jsem zvědavá, co na to manžel. Snesl to do jedné třetiny a knihu zaklapl, že to se nedá číst. "Autor byl asi ožralej či zfetovanej a vydavatel neumí číst."

Tuhle knihu tedy nedoporučuji, ale možná se najde někdo, kdo ze zvědavosti nakoukne, zda jsem v pořádku já a bude mít na knihu zcela jiný názor.