20 května 2025

Dívka v mlze

Kriminální thriller slovenské autorky Barbory Bernátové mne zaujal mezi tituly na některém blogu. Co jsem se dověděla na přebalu knihy. 
Zdá se, že mám v ruce knihu s opravdu napínavým dějem. 
Než se začteme do první kapitoly, je zde proloženým textem příběh drsného porodu ženy, která porodila holčičku a zároveň prožívala hrůzu ze svého věčně opilého manžela.  

A začínáme první kapitolou. Hned na začátku se mladý kapitán David Meizner představí jako neomalený vulgární sukničkář, pro kterého nějaká omezení a zákazy neplatí.  Sám vypráví, jak probíhá vyšetřování nalezené ženy, jak smýšlí o ženách a lidech.  Možná jsem ze staré školy, ale vadilo mi třeba, že nabízel cigarety nezletilým, kteří mrtvolu našli, dokonce je přesvědčuje, když se zdráhají. Vadilo mi na něm více věcí, ale hlavně ta vulgárnost.  Prostě mi tento vyšetřovatel nesedl, ale četla jsem dál.

Došlo mi, že mrtvola nalezené ženy bude buď ona rodička nebo její dcera. Když jsem narazila na další proložený text a přečetla ho, prolistovala jsem knihu a přečtla si jen proložený text, ve kterém se postupně odvíjelo  svědectví otřesného domácího zneužívání i jeho následky pro dospělou ženu, pro ženu, kterou kdosi zavraždil a já už vím kdo a jak. Tady bych klidně mohla knihu zavřít, ale byla jsem zvědavá, jak vraha našli a usvědčili. Vrátila jsem se tedy zpět ke druhé kapitole. 

Popisování milostných aférek a osobní život kapitána a jeho myšlenky netýkající se případu jsem úspěšně přeskakovala. Více se mi líbila jeho nadřízená a spoluvyšetřovatelka Ema.
Konečně jsem se dověděla, jak přišli na vrahy, ale je dobré dočíst do posledního řádku, tedy i dovětek. Pak teprve dostaneme odpovědi na všechny otázky. 

Možná by kniha vyzněla jinak v originále? Netuším.
Já jsem si tedy nejprve přečetla celý příběh Hany, která netušila, že její kamarádka je její jednovaječné dvojče.  Jak je to možné? ... 

Recenze na tuto knihu byly dobré, kniha je doporučována a tak se musíte sami přesvědčit, protože můžete mít stejný názor jako recenze.  Já si možná i na toho Meiznera zvyknu, uvidím v dalších dílech autorky. 

Hezký den

11 komentářů:

  1. Zapsala jsem si,.Momentálně jsem čtení odložila háčkuji na přání šátek pro vnučku kamarádky.
    Maruško,hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Jituško. Ať ti jde práce pěkné Od ruky.

      Vymazat
  2. Taky jsem četla pochvalné recenze na celou sérii. Přiznám se ale, že zatím jsem neměla možnost posoudit. Třeba někdy - ale spíš než do knihovny, raději do mojí čtečky. 🙂
    Děkuji za recenzi a přeji hezký, u nás chladný, zatažený a deštivý den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně se tedy nenechám odradit, a zkusím i další knihy ze série. Ale mám zase raději knihu v ruce. :)

      Vymazat
    2. To já taky, ale místo dochází, tak už kupuju jen to nejnutnější a zbytek jistí čtečka. 🙂

      Vymazat
  3. Toto vůbec neznám. Když jsem viděla nadpis článku, na první dobrou jsem čekala spíše nějaké fotografie :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Majko, díky za tip. Zatím mám knih z naší knihovny až dost, ale určitě si píšu na můj dlouhý seznam, pá 😄😉

    OdpovědětVymazat
  5. Já jsem knížku četla a zejména v tomto první díle mi kapitán Meizner lezl na nervy příšerně. V dalších se to trochu zlepšilo (nebo jsem si zvykla ;-)). Teď tu mám čtvrtou knihu z této série, tak uvidíme, jak mne zaujme ta.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, jsem ráda, že nejsem sama, koho kapitán štval, ale také věřím, že to bude v těch dalších knihách snesitelnější. :-D Rozhodně mne neodradil.

      Vymazat

Děkuji za váš komentář