Po dubnových mrazech

 Včera jsem byla na zahradě už v 7 hodin. Hnala mne touha zjistit škody po mrazech na brzy probuzených rostlinách, keřích a stromech.  Z televize i rozhlasu se jen šíří zvěsti, jak všechno pomrzlo a ničeho nebude. I manžel hlásil z procházek, že ořešáky jsou úplně černé. Co se dá dělat, počasí zatím neporučíme, i když civilizace asi dost zasazuje do přirozeného koloběhu přírody a pak se nemůžeme divit....

Okrasný česnek je sice jen jeden, někam se ztratily ostatní,  se chystá vykvést. Pivoňky všechny jsou v pořádku. I tulipány jsou bez úhony.

Na   hostě /spodní fotografie) je vidět, jak tupou jsem měla sekačku. Při posledním sekání jsem totiž hostu, ve snaze se vyhnout, nově loni zasazené maličké hortenzii, prostě usekla. Zapomněla jsem, že jsem si za  elektrickým sloupkem ještě nasadila hostu. A jelikož se zatím tvářila jako plevel, přišla k úhoně. Docela mne překvapila, že se neurazila a klidně roste dál. Sekačka je již nabroušená. 

Ořešák se zatím jeví jako nepoškozený. Listy černé nejsou, ale prý ještě není všem mrazům konec.

I ovoce jako rybíz a angrešt vypadá nepoškozeně, arónie kvete a včelky v ní později také poletovaly, na jabloni stav nedokážu odhadnout. Mirabelka je plná zelených mirabelek. Kdyby byly zmrzlé, prý by byly hnědé. Nevím. Já stejně počítám, že jich hodně spadne. Jak dopadly jiřinky v zemi, to nevím, snad se jim nic nestalo, když se teploty nedržely pod nulou celodenně.

Dokonce leze mrkev, ale teprve místy. Cibule, česnek jsou v pořádku, špenát se drží od loňska. Chtěla jsem ho vyrýt, ale začal obrůstat.  

Kočičku do zahrady koupil Michal. Doufám, že ji nerozbiju.

Vykvétá i zvonek Kluziův. 

Když si to shrnu, tak žádné velké škody se zatím na naší zahradě nekonaly. Jen tedy opět strašně vyrostla tráva. A je zajímavé, že právě ta nová, loni zasetá je vysoká, houževnatá, roste jak divá. Ale chtěla by zahustit. Na sekání bylo ještě moc mokro. To se zase nadřu příště. Ono se to nezdá, ale než jsem povázala některé vzrostlé květiny jako pivoňky, nebo ostříhala všechny suché a nebo přerůstající šlahouny na popínavé růži, než jsem všechen ten binec uklidila bylo poledne. I když jsem trávu neposekala, byla jsem spokojená. Do odjezdu autobusu už jsem jen odpočívala. Ve městě jsem ještě nakoupila a i když jsem byla unavená, známá palčivá bolest střední páteře se nedostavila. Rehabky a cvičení doma fakt mají něco do sebe.  A doma na parapetu se snaží rajčata, ledový salát, meloun vodní a dokonce vystrčil s malým zpožděním i meloun vodní ze semínek  námi vypěstovaného melounu. I když ta semínka byla snad 5 let stará. Prostě jsem to zkusila z legrace. jen jestli ty melouny přežijí pak převoz na zahradu. 

Tož to je tak vše, co jsem si sem chtěla do zahrádkářského deníku poznačit. 

A jestli jste nakoukli, děkuji vám za návštěvu a přeji už konečně stabilnější počasí.