Pokračujeme v terénních úpravách.

Naposledy jsem o zahradě referovala v květnu, kdy jsme dokončili elektrickou přípojku a čekali na zvýšení ampérů a schválení akce ČEZem. Podařilo se a od 1. června jsme začali odebírat vlastní energii, tedy nezávisle na ostatních zahrádkářích.  Jsme ve fázi, kdy jsme nevěděli, co dříve. Starat se o užitkovou a květinovou zahradu a zároveň zlikvidovat ty výkopy, vybudovat znova chodník, opravit obrubníky, zlikvidovat hromady hlíny a zasít trávu na nehezké mapy po hromadách výkopové hlíny. Terénní úpravy jsem si vzala na starosti já. Takové věci raději dělám sama a bez komentářů partnera a proto jsem vždy pracovala, když on byl doma s jiným úkolem. Střídali jsme se, on jezdil zalévat a podobně. Jde to všechno pomalu, ale myslím, že příští rok, až všechno zaroste travičkou bude vše vypadat nadějněji. 

Koupila jsem i nějaké maskovací keře a skalničky. 

Unavený pomocník. Kočička Mazlinka zůstala sama. Nevím, co se stalo s Šedou, s její maminkou. Asi něco zlého....Mazlinka se nyní mazlí ještě více a lehává na místě své maminky. To bylo její místečko ve stínu pod keřem. 

Manžel měl starost, kdo vrátí na místo ten velký balvan, pod kterým je v zemi elektrika zavedená do chaty. Musíme zase zavolat synovi. Koukám na fotky a přemýšlela jsem, že to nemusí být zas tak obtížné. Byla jsem u toho, když syn balvan odklopil. Je jen převrácený. Napadlo mne trochu ho tahem posunout směrem od jámy o délku kratší strany a překlopit. Zkusila jsem to, když tam manžel nebyl, protože by mne zase brzdil.  Nemusela jsem ho přece nikam nosit, jen zvednout a překlopit přes hrany. Povedlo se. Sedl si do písku naprosto přesně na první pokus. Měla jsem ze sebe radost. Můžeme začít stěhovat dřevo, které bylo vždy  na kamenech trochu kryté střechou chaty. 

Musíme ještě počkat, až si hlína ve výkopu sedne a pak se rozmístí dlaždice a zapracují do země. 

Koupila jsem dvě hosty, když mě napadlo, že ta hosta od Libušky je už nějak utiskovaná v trvalkovém záhoně a že ji tedy přesadím. Dala se rozdělit na několik sazenic. Pěkně se ujaly a později i kvetly.  

Dlaždice jsem si rozmístila a postupně usazovala do země. Spotřebovala jsem i říční písek, který byl ve sklepě na ukládání mrkve. To už nedělám, tak jsem ho zužitkovala takto. 

Těším se až se nové rostliny rozrostou. 

Nezvaný host. Sršeň se snažila vybudovat si u nás v boudě na nářadí bydlení. 

Hurá, chodníček je hotov, travička zasetá. jen jestli to prudké deště neodplaví. 

Dřevo je přebrané a přemístěné na své místo a poničený trávník opět nově oset. 

Tento záhonek je třeba ještě upravit. Hlavně  nový obrubník a nové rostlinky, které by také trochu překryly rozpadající se zídku.  

 

Příště trochu veselejší článek, trochu více barev, jak kytičky kvetly během těch posledních třech měsíců a posléze mé pěstitelské úspěchy či neúspěchy v zeleninové zahradě. 

Pro dnešek hezký den. 

P.S. Ani nevíte, jak ráda jsem dneska zasedla k počítači. Od čtvrtku do středy kromě víkendu, nám v paneláku nešla elektrika od 8. do 15. hodin. Když to ve čtvrtek zapnuli, nešel nám router i přes opětovný restart, nic. Přijel montér od poskytovatele a ani jeho náš router neposlouchal, vůbec s ním nechtěl komunikovat. Prý nešel internet celé druhé ulici, protože v našem domě je centrála i pro další ulici a poskytovatel neměl opravu elektriky vůbec nahlášenou. Měli toho lítání hoši dost.  My jsme dostali nový router a zatím jede, tedy když jde proud.  Našim rybičkám za odměnu, že to vydrželi bez filtru a bez vzduchu zítra vyměním vodu, vyčistím akvárko i filtr. I když jsem se snažila jim občas vzduch vhánět hadičkou přes dírkovanou trubičku za pomocí balónku na čištění optiky. No prostě všichni jsme dělali, co jsme mohli. Konečně je to snad za námi a elektrika v baráku  má již vedení dle posledních norem.