22 ledna 2021

První návštěva v lednu

Konečně jsem se poprvé odhodlala jet na zahradu. Docela jsem se bála, co tam najdu, protože spousta podzimních prací byla zanedbána a i když manžel udělal hodně, v zemi zůstaly jiřiny, není poryto, nejsou vystříhané maliny, ostříhaný ibišek a růže jsou zakryté jen lehce chvojím. nejsou zakopčené kompostem. 
fotka mobilem cestou zpět ze zahrady
Sice už jsem na několika výšlapech do terénu vyrazila, ale stejně jsem si ještě nevěřila, jestli zvládnu tu cestu od autobusu do kopce, proto jsme ráno zvolili dopravu taxíkem. Moc jsem se těšila na kočičky. Mazlinka se tulila, nezapomněla na mne, ale Šedá se pohladit nenechala, spíš ji zajímal manžel, který určitě už chystá nějakou dobrotu. 
Vůbec jsem nevěděla, co bych měla dělat. Vyrývat nyní jiřiny mi manžel zakázal, že nebude v tomhle počasí pak umývat rýč a čistit zabahněné boty a kde taky vezme vodu, musí se s ní nyní šetřit.... bla, bla...Je fakt, že i ty hlízy by se měly trochu prosušit a budou zabahněné. Všude ryje krtek...jsem tu tak trochu bezradná. Alespoň jsem tedy přikryla jiřiny jakousi plachtou, chvojím a aby to neuletělo tak deskami. Spíš budu ale na pěkné jiřinky vzpomínat. Zkusím je na jaře vyrýt, probrat hlízy, jestli některé vydržely, nechat na sluníčku trochu proschnout a zasadit na jiné místo. Při další návštěvě musím ty růže zakrýt více, asi vezmu ty krtince, co nám krtek nachystal.  je tu bez sluníčka docela nevlídno, tak jsme pobrali tašku jablek, nasypali ptáčkům, do batohu jsem pobrala špinavé oblečení na vyprání a vypravili jsme se na cestu zpět. 
Ale, co mne překvapilo? Bílá čemeřice. Klidně si kvete, jako by se nechumelilo. Červené jsou ještě bez poupat. 
Teprve, když jsme se chystali k odchodu, začalo trochu sluníčko olizovat krajinu. Býti skřivanem     tedy není  v tomto období nejlepší. 
Mějte se hezky. 

21 komentářů:

  1. Kočičky jsou kouzelné, Majko, vůbec se nedivím, že ses na ně těšila. Ty naše teď řádí nade mnou v podkroví, mám docela obavy, že na mě padne strop. ;)
    Je fajn, že už ses mohla podívat na zahradu, ani se nenaděješ a bude jaro a pak bude všechno veselejší.
    Měj se hezky a užij si příjemný víkend. ☼

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Hanko. Jsem také moc ráda, že už mi to chodí. Dokonce už jsem jednou popoběhla. A cestou ze zahrady jsem se pak ještě stavila na poště pro balíček a abych stihla další autobus až domů, trochu jsem přidala do kroku, ani jsem nevnímala, že jdu rychle. :)

      Vymazat
    2. Chichi, až nyní jsem si všimla, že jsem nevložila fotky čemeřice, tak jsem to napravila. Hodně mě překvapila.

      Vymazat
  2. Já jsem na chatě dost dlouho nebyla, občas se tam zajede podívat muž, jestli je všechno v pořádku a jestli nás náhodou nenavštívil nezvaný host. Máme tam ve sklepě brambory, takže tam občas opravdu jede. Nasype ptáčkům a zase jede domů. Máme to necelých 30km, tak to není daleko. Zdravím ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My máme zase na chatě ve sklepě letošní obrovskou úrodu jablek. Tak tam jezdí hlavně manžel a já pak doma peču všechno možné, vařím kompot a dělám přesnídávky. Už jsme tu jabloň chtěli pokácet, měla mizerná jablíčka, samý strup a maličká. Asi tak před třemi lety jsem usoudila, že bez chemie to nepůjde a koupila jarní postřiky na jabloně. A povedlo se. Tato jablka jsou moc dobrá, ani nevím, jaká je to odrůda, sázeli ji ještě rodiče asi před 30 lety. Ještě jsem zapomněla dát do článku kvetoucí čemeřici. překvapila mne ve sněhu.

      Vymazat
  3. Majko, neboj něco z jiřinek bude, silné hlízy přežijí. Pokud byli zasazené hlouběji, tak jsou jako v peřince, nejhorší jsou holomrazy. Uvidíš, pokud se kotník nepřihlásí jak se říká - se změnou počasí, před deštěm - tak časem nebudeš ani vědět, že nadělal neplechu. Hezké dny a opatrně - Míla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mílo, dala jsi mi naději, že snad něco by mohlo z těch jiřinek přežít. Moc bych si to přála. I když jich mám také hodně, hlavně těch nízkých, ale koupila jsem si před pár lety středně vysoké a jsou krásně žíhané ve fialové, červené a žluté barvě. Slíbila jsem fialovou Libušce (blogerka Libby), tak už i kvůli ní bych je chtěla zachránit. Mečíky mi manžel vyryl, s tím není tolik práce a dovezl mi je domů. Do článku jsem ještě přidala fotky bílé čemeřice, která mne překvapila, že kvetla. Měj se hezky.

      Vymazat
  4. Majko, kočičky jsou kouzelné a mají pěkné zimní kožíšky. 👍🐱
    Jiřiny jsou dost choulostivé, ale pokud jsou hluboko, mohly by přežít. Budu ti držet palce. Já loni polovinu vyrytých hlíz vyhodila, bylo toho už moc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. taky už jich mám hodně, hlavně těch nízkách, tak ty bych i oželela, některé po mamince vysoké a některé nové žíhané jsem koupila před pár lety a fialovou jsem slíbila Libušce (Libby) a slib jsem nesplnila, tak už jen kvůli tomu bych chtěla, aby přežily. Bude to napínavé. Zatím kvete bílá čemeřice, ta už se asi nemůže jara dočkat, fotky jsem přidala, zapomněla jsem na ně.

      Vymazat
  5. Maruško, není nad to obhlídnot rajón, pomazlit se s kočičkami a zjistit, že se manžel snažil seč mohl. Mě se jde lépe do kopce než z kopce. Snad ti zima neudělá na zahrádce škody a ty na jaře zase začneš pořádně zahradničit. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem zjistila, že do kopce se jde i tomu kotníku lépe. Jen jsem si nebyla jistá tou vzdáleností. Jít pěšky tam i zpět. Ale myslím, že už bych to zvládla. :)

      Vymazat
  6. Nevyrejvej je, a nech je být. Já takhle jednou zapomněla jeden trs vyrýt a na jaře mi normálně začal růst. Stejně jak vloni mečík. Jestli zmrzly, je to stejně jedno, a pokud ne, budou zakořeněné a vyrytím bys jim jen ublížila. Udělat to můžeš až když zjistíš že opravdu nerostou, a to si myslím budou už shnilé, takže by to taky bylo k ničemu. Co se týče krtinců, jsem zas naštvaná. Došly baterky v krtkoplaši a obchod kde je mají zavřený. Tak nic neplaší a krtek zas taky řádí. Už mám na zahradě místa, kde se propadám na celou délku a šířku nohy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dík za radu, dobře nebudu je vyrývat. Také jsem na to myslela, že to nechám úplně osudu. Také máme krtkoplaše, ale manžel na zimu baterky vyndavá a nenapadlo ho, že krtek začne tak brzy. I my máme díry do kterých se propadáme. Jednou se mi i tam zvrtla noha. :)

      Vymazat
  7. Pěkně jsem si početla.Držela jsem ti palce,ať to všechno zvládneš.Jsi dobrá ☺ ☺ ☺
    Přeji krásný zbytek soboty ☺

    OdpovědětVymazat
  8. Maruško, tvá kočičí společnost je nádherná, staráte se s láskou.
    Neboj se zahrada příroda si poradí, možná budeš překvapená, jak skvěle.
    Bohužel krtek je kalamita. Zrovna před týdnem mi vyprávěla kamarádka, jak našli na zahradě totálně přebagrovanou skalku,
    kterou minulé léto pracně tvořila a těch peněz, co tam padlo.
    Vše vzhůru nohama, všude hromádky. Tak koupili nějaký ten plašič, doufejme, že bude mít odezvu.
    Držím palce a hlavně neblázni, zdraví máš jen jedno, jiřiny se nezblázní !!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Plašiče fungují, ale v zimě manžel vytáhl baterky a ejhle, krtek toho využil. :-D

      Vymazat
  9. Kočičky jsou úžasné, vím, jaké takové těšení na mazlíčka je :) Snad už bude brzy zima za námi a budeš moci zase dělat na zahrádce :)

    OdpovědětVymazat
  10. Určitě to bylo fajn, konečně se zase podívat na zahradu :-) Kočičky jsou pěkné, ty tam rozhodně nesmí chybět :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Maruš, tak si tu návštěvu zahrady zvládla. Kočičky musely mít radost, jak tě uviděly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šedivá se trochu odtahovala, ale ona si zvykne. Mazlinka už tradičně přede mnou lehla na záda a vyžadovala hlazení a drbání. Ta by se mazlila pořád. :D

      Vymazat

Děkuji za váš komentář