04 prosince 2020

Jak se má.....

...moje levá noha aneb první poúrazové foto venku. 

29. října mi sundali sádru a 30. října jsem zahájila rehabilitace, což jste se mohli někteří dočíst v mé minulé zprávě o mé nešikovnosti. Tak tedy jestli si myslíte, že taková rehabilitace je už jen brnkačka a příjemná záležitost, tak jste na omylu. Fyzioterapeutka se mi vrhla na nohu od kotníku až po koleno a teprve nyní jsem poznala, co je to bolest. Měla jsem pocit, že mi chce ručně amputovat celou šlapku, odtrhat od kostí všechny svaly, roztáhnout prsty.......Je pravda, že občas po onom mučení mi nohu i hladila. Učila mne hmaty, kterými se mám doma mučit sama. I na další rehabku jsem jela na vozíku, noha ještě nesměla mít plnou zátěž. 

 Po třech "cvičeních" (jednou za týden)  jsem opět navštívila chirurga, který povolil plnou zátěž.  Přidali mi jen dvě cvičení u jiné terapeutky, prý už mi to bude muset stačit, nejsou lidi. Je pravda, že po třech týdnech jsem už došla do nemocnice o berlích sama bez doprovodu a po dalším týdnu jsem přesedlala na francouzské hole. Ta další dvě cvičení už byla příjemnější. 

Také jsem dostala domácí úkoly, jak a co cvičit nejvíce.   A když plná zátěž..... po bytě jsem se belhala bez opory a pilně vykonávala domácí zadání. Jaké bylo pak mé překvapení. 

Na posledním cvičení 1.12. mi terapeutka sdělila, že se mám jít objednal za lékařem a budeme pokračovat jednak ve cvičení, druhak mi přidají vodní ultrazvuk. 2. 12. jsem hned ráno seděla u lékaře, který mi předepsal dalších 5 procedur, ale nyní už to budou fofry. Hned ten den od lékaře jsem šla na první vodní ultrazvuk. A dál to bude pokračovat vždy úterý a čtvrtek cvičení a hned po něm ultrazvuk. 

Včera mi ale opět dala terapeutka do těla. Zkontrolovala chůzi bez opory a pak se dala opět do bolestivých ručních masáží a na paškál si tentokrát vzala celou nohu včetně napínání stehna. Už to zkrátím. Pokroky dělám. Zvládla jsem totiž i včerejší ledovku cestou do nemocnice. Dneska jsem se vzbudila s bolestmi na pravé straně trupu a jelikož jsem měla jít i na odběr kvůli jaterním testům, rozhodla jsem se navštívit svého obvodního lékaře a využít toho, že je pod nohama sucho.  Kousek jsem šla pěšky na autobus, pak kousek od autobusu k lékaři. Bolesti prý může způsobovat přiskřípnutý nerv. Dostala jsem léky i na tlak, ale autobus před chvílí odjel. 

Vydala jsem se pěšky do lékárny...šlo to....zašla jsem na náměstí do drogérie....šlo to.....došla jsem až domů....šlo to. Šlo to i do kopce. Dnes jsem ušla 4 km. Na náměstí mne dohonil manžel, který mezitím nakupoval v Lídlu a tak mne domů doprovodil. Když už jsme byli skoro doma, tak prohlásil, že už bych na zahradu mohla. :)  Na náměstí jsem vyfotila náš stromeček. Chtělo by to sice šero a tmu a ještě je mobilní fotka dost na těsno, protože  tam pracovaly technické služby a postávala skupina důchodců, kteří si musí každý den sdělit, kde je právě píchá. Já to vykřičím na internet. :) Mějte se krásně. 

Letos bude stromeček hezčí. Ty dřívější ozdoby nebyly skoro vidět. 

14 komentářů:

  1. Zahrada..šlo to, lépe řečeno šlo by to....???? Hele, je tam sníh, už Ti otrnulo? A jak to pokračuje? - A NEDÁ SI ŘÍCT, A NEDÁ SI ŘÍCT. Nějak to flákám a delší dobu jsem nebyla u Tebe na fotoblogu.. ted jsem se pustila do pečení tak nějak už po té 70tce mi to nejde, divím se jak jsem všechno stihla a ješta chodila do práce...Majko, pomalu!!!! a hlavně ...však víš - Míla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj Mílo. nebudu nic přehánět. dneska mám povalovací den, jen strčím prádlo do pračky a uvařím oběd. ještě stejně chodím s francouzskými holemi, ale snažím se jít zpříma a hole mít jakože na parádu, jen zlehka opírat. Na zahradu jel manžel, já tu zahradu už nechávám osudu.

      Vymazat
  2. Maruš, jsem ráda, že už ti to chodí a vydala ses i do města. To už fakt můžeš na zahradu. Ten náš vánoční strom ve městě je docela ubohý, když vidím jak mají jinde nazdobeno a jak to krásně svítí, ten náš je skromný, chudý, tak jako naše Valašsko. Ti důchodci se tam scházejí denně, to jejich hobby :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Libuško, zatím chodí, ale s oporou a pomalu. I když mě se zdá, že jdu rychle, ale když vedle mne jde manžel, tak vidím, jak se loudá. :-D Stromeček je sice chudý, ale určitě je lepší než loni. Ty jakési slzy na něm nebyly skoro vidět. Ale nějak nám schne. Chtěla bych se někdy podívat, jak bude vypadat večer.

      Vymazat
    2. Podívej se na svítící stromeček večer na webkameru. Nic moc.

      Vymazat
  3. Mě po operaci ramene ortoped okamžitě objednal na rehabku dva dny po zákroku, řkouce, že se s ní musí začít okamžitě, neboť ještě není případná operovaná končetina ztuhlá a rehabilitace NEBOLÍ. Jakmile se začne déle je to velmi bolestivé. A taky že jo. Když jsem šla čtvrtý den na kontrolu, hýbala jsem rukou bez bolesti a bez problémů, dala jsem jí až nad hlavu zatímco pán kterého operovali půl hodiny přede mnou ještě ani nebyl objednaný na rehabku, a ruku zvednul maximálně do pasu. Ale je fajn, že už jseš tak dobrá!

    OdpovědětVymazat
  4. No mně nakonec neoperovali kvůli trombóze a měla jsem sádru 6 týdnů. Takže dříve to nešlo.

    OdpovědětVymazat
  5. Je super, že už chodíš! Takže to zlé máš za sebou - ale i naďalej si treba dávať pozor hlavne vonku teraz v zime, aby si sa nedajbože nepošmykla, nespadla a neublížila si. Tak, opatruj sa! 🌞

    OdpovědětVymazat
  6. Je mi opravdu líto,že musíš vytrpět tolik bolesti.Tentokrát to ale bude k dobru.
    Právě mi zpívá Eva Farna:Má boky...Hned je ten den hezčí ☺
    Přeji ti úspěch v rehabilitaci.Ta zahrada snad počká do jara,ne?

    OdpovědětVymazat
  7. Věřím, že ty procházky s foťákem chybí... ale brzo to určitě půjde :-)

    OdpovědětVymazat
  8. No, krom srandy to je fyzioterapeutka jak se patří.Tak to má být! Mě v Darkově "šolichal" nějaký polák. Bylotam ale dost arabů. Jeden byl po nějaké těžké nehodě, ale ten při "cvičení" vyloženě řval.
    Jsem moc rád, že budeš zase běhat jako srnka.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak si myslím, že se ti stýská po té kočičce, která s tebou čekala na odvoz ze zahrady, že? No, máš dost bolesti za sebou i před sebou a teď hlavně opatrně. Krásné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to jsi vystihla přesně. Je mi po ní smutno. Ani jsem neviděla koťátka té druhé kočičky. Byli to samí tygříci. Majitelé je už rozdali.

      Vymazat

Děkuji za váš komentář