Zahrada v březnu 2026

 ...aneb, nic se nemá přehánět ani uspěchat. 

Tedy musím se přiznat, že nejpilnějším návštěvníkem zahrady je můj manžel. Na elektrokole zajel na zahradu už hodněkrát (opravuje omítky u sklepa, natírá betonovou nádrž na vodu....), zatímco já jsem si více sáhla na práci jen při dvou návštěvách.  Při té poslední, ve středu, jsem to hanebně přehnala. Domů jsem se dostavila úplně rozlámaná, nepohyblivá s bolavými dozvuky ještě další téměř dva dny a to mi nabídli odvoz domů sousedi. 

Ve středu jsem se svezla na zahradu dokonce taxíkem. Ráno jsem sice vyšla pěšky na autobus, ale pak jsem na přestupní stanici u autobusového nádraží, kde mají stanovíště i taxíky, rozhodla. Kdo přijede dřív, s tím se svezu. A taxi přijelo o chvíli dřív než autobus a ušetřila jsem si dlouhé šlapání pěšky od autobusu na zahradu. Hned jsem se pustila do práce. Jako první jsem ostříhala všechmo staré listí čemeřicím, které se mi fakt v zahradě množí jako plevel. Pak jsem všechny růže osvobodila od chvojí a listí v záhonech, trochu vyplela trvalkový záhon, ostříhala hortenzii, kapradí, odstranila a uklidila krytí pivoňkám.  Uvědomila jsem si, že jsem propásla kvetení krokusů.  Dvě  přesazené jahody vymrzly, doplnila jsem je tedy dalšími. Na to jsem si nechala pár starých jahod ještě na původním záhonu,. A můžu se vrhnout na to, kvůli čemu jsem vlastně hlavně přijela. 

Poryté záhony jsem měla již od podzimu a loni jsem zavrhla setí zeleného hnojení a právě nyní jsem to ocenila. Ze zrytého pozemku netrčelo nic zeleného, ani plevel ani tráva. Tedy známka, že podzimní rytí bylo úspěšné. Při podzimním rytí jsem do země vpravila i granulovaný kravský hnůj. Nyní stačí jen záhony nakypřit a k tomu mi slouží vynikající nástroj, se kterým mi jde práce skvěle od ruky. No ale nic nejde samo, tělo zabrat dostalo.  Nestihla jsem nakypřit a upravit celý velký záhon, protože jsem chtěla alespoň zasadit cibuli a to jsem nakonec zvládla. Pár záhonků je tedy pro setí připravných. Co nejdřív půjde do země mrkev, hrášek, ledový salát.

Společnost mi dělala kočička, ale tentokrát jsem ji ani neměla čas fotit, jen jsme se občas pomazlily. Jarní kytičky jako narcisy a tulipány se statečně klubou ven, ale ještě je jich poskrovnu rozkvetlých. Čekají na mé častější návštěvy.  Vykvétá kominíček, hyacinty. Koniklec se úplně vytratil, zahlušil ho orlíček, ale ten pokvete později. . 

A co zahrádka na okně a pod pěstební lampou?  Papriky jsem vysela asi moc brzy, Už začínají kvést, rostliny vypadají dobře, ale na okně už mají málo místa. 

Ven ale mohou až v polovině května a do té doby asi nevydrží za oknem. Řekla jsem si, že si dám některé i do kyblíku na balkón. Papriky jsou samosprašné, nepotřebují včeličky a mohly by přežít v lodžii. Příští rok,  dá-li Bůh, musím zasít později až tak koncem února. 

Rajčata se přestěhovala z akvária pod pěstební lampu a předevčírem i do větších sadbovačů. 

Melouny jsou ještě v kelímkách, bojím se s nimi hýbat, protože mají tendenci se již plazit po zemi, ale to jim jetě nemohu umožnit. Tak je zatím podpírám. 

Pěstební lampa je dobrá věc. V paneláku, kde není tolik místa na oknech se dají rostlinky umístit i na nábytek kdekoli v místnosti. Lampa má v sobě časovač, který umožnuje 16 hodin svit a 8 hodin klid. Když lampu poprvé zapnu v 5:00, svítí do 21:00 a sama zhasne s tím, že s úderem páté ráno se sama zase rozsvítí.  Tož tak se tady snažím. 

A zase se nám ochladilo a na zahradě se dokonce ukázal sníh a můžeme opět odpočívat. 

Hezký den.