Kdo to bude žrát aneb pohoštění

Touto otázkou mě "povzbuzoval" manžel vždy, když jsem se pustila do vánočních příprav. Vánoce nemá moc rád právě kvůli tomu narušení jeho komfortní zóny. Začalo to už úklidem, přes nákupy k přípravě jídla pro hosty.  Ty jsem měla oba svátky a chtěla jsem pro ně vždy vše čerstvé.  Proto jsem zanedbávala počítač, ale snad byli hosté spokojeni. A že se vše nesnědlo hned?  Všechno se dá zpracovat i tepelně, třeba skvělé francouzské brambory, nebo zamrazit a nechat na později.

Vánočního cukroví jsem měla 7,5 kg. Loni 9, takže předsevzetí nepřehánět to jsem mírně splnila. :-D Návštěvy si odnesly i výslužku. 

Návštěvy rodin dětí jsme rozdělili, protože v našem bytě bychom všichni nejednou neměli takové pohodlí.  

Loni jsem košíčky z listového těsta pro balkánskou pomazánku vykrajovala a složitě tvořila z koleček a kroužků. Letos jsem si nakrájela rádýlkem čtverečky cca 5x5 cm a vložila do sádlem vytřených muffinových formiček (plech mám na malé - 24 ks) A bylo to lepší, rychlejší a bez zbytků těsta. A všem chutnalo.

Vlastně letos v pohoštění vedlo listové těsto. Nejen na košíčky, ale i šneky a slané tyčinky.   

Zobací tác byl také vděčným pohoštěním. 

A co zbylo, bylo základem pro skvělé francouzské brambory. 

Část řízečků pak pohltil mrazák a dneska přišly vhod s bramborovou kaší a ledovým salátem. A když jsem nemusela vařit, mohli jsme jít ven, protože bylo celý den krásně, i když mrazivo. 

Mozarellu a rajčata, co zbyla, jsem poskládala na pizzu. 

Všechno se tedy snědlo, a i když se manžel obával nějakého obžerství, docela jsme to zvládli. 

A můžeme chystat zase Silvestra. :-D