Zahájení sezóny

 Včera ráno jsem měla v plánu jet na zahradu rýt.  Sluníčko má svítit celý den, ale ráno bylo u nás -7 stupňů a to mne odrazovalo. Jít v mrazu takový kus cesty mne nelákalo.  Nakonec jsme si v 8 hodin zavolali taxi. A tím začala naše letošní zahradní sezóna. I když ta vlastně začala už před nedávnem na okenním parapetu. Celeru to vždycky trvá dlouho.

Na zahradě už to díky některým kytičkám vypadá radostněji. Staré listy čemeřice jsem ještě neodstraňovala, měla jsem jiný důležitý úkol. 

Dala jsem si do těla.  Už druhým rokem ryji zeleninové záhony brzy zjara. Prý je to lepší. Ještě sice má příští týden sněžit, ale to už mi nevadí.  Druhý záhon je menší, to už bude brnkačka. 

Moje sněženky teprve vystrkují nízké trsy. 

Kvetou jen žluté krokusy, fialové ještě ne. Jsem zvědavá, jestli se ukážou. 

Mazlinka mne přivítala opravdu moc mile. Stále se tulila a nechala se  hladit, ale jakmile zašustil pytel s granulemi, už jsem ji nezajímala.

Dnes se ukázala i Šedá, černý kocourek s bílou náprsenkou a ještě jedna trojbarevná, ale ta je hodně plachá. Zdálo se mi, že černý kocourek kulhal.  Fotit jsem je nemohla, zrovna jsem řádila s rýčem.   Všimla jsem si,  jak jsou poničené obrubníky trvalkových záhonů, ale stále nevíme,  kdy a jak nám elektrikáři zdevastují zahradu při výměně el.sloupu a tak nemá cenu něco opravovat.  Vypadá to ovšem hrozně.  Ale stalo se něco, s čím bych si sama neporadila. U dveří na záchod prasklo pero u kliky a dveře zůstaly zavřené. Manžel je musel odvrtat. Raději nemyslím, kdyby se to stalo a já zrovna byla na zahradě sama a  zavřená na záchodě. Takže i tam raději s mobilem. 

Kupodivu se ještě mohu po včerejšku hýbat.  Přeji všem klidný den.