Kniha Jindřišky Ptáčkové je spíše takovým oddechovým čtením, i když se jedná o detektivku. Vražda souseda žijícího samotného v domku je tedy docela drsná, neobvyklá a samozřejmě záhadná. V knize se tedy dostaneme mezi místní drbny, sousedské vztahy tu nejsou zrovna pohodové a zavražděný se také svým chováním k sousedům nechoval zrovna vzorně, spíše naopak. Proto se kriminalisté z Prahy domnívají, že vrahem bude někdo ze sousedství.
Záhadné je však i to, že provedení vraždy pár dní před událostí projednávala jedna ze sousedek se svou kamarádkou spisovatelkou detektivek. Kamarádka se sousedce svěřila s námětem své další knihy a vražda v sousedství byla provedena stejným způsobem. kamarádka tedy přijela na návštěvu a ženy se s touto záhadou svěřily kriminalistovi.
Na začátku knihy je rozebrán život v městečku, vztahy mezi lidmi a kdo jak komu přezdívá a proč, což manžela odradilo, že ta drbárna ho nezajímá a knihu odložil. Já jsem tak nějak tušila, že je to pro příběh důležité a knihu dočetla, protože jsem nakonec byla hodně zvědavá, kdo mohl takovým způsobem zabít osamoceného člověka, jehož docela smutný životní příběh se také dovíme.
Ovšem na konec, který vám samozřejmě neprozradím jen taková zajímavost z notářské praxe.
Jedna ze sousedek nečekaně zdědila po zavražděném jeho domek a zahradu, ovšem domek schátralý, plný odpadků, špíny, smradu a krys. Takového dědictví se chtěla vzdát, na opravy by určitě neměla prostředky ani síly. Ale notář ji od toho zrazoval, že přece může nemovitost prodat, určitě se i na takový domek kupec najde. A pak si mnul ruce v představě, jak se domek zbourá a na místě vyroste nový s bazénem a bude mít krásný dárek pro vnučku.
Maruško,díky za tip. I dnes se dějí věci,taková realitka dovede malými písmeny kdekoho ve smlouvě překvapit. My byli obezřetní až běda a stejně to na nás zkoušeli,nepovedlo se,byl to stejně horor než se nemovitost prodala zdárně přes tu vypecenou realitou. Zafungovalo až chycením majitele pod krkem,pár rázných slov a smlouva upravena dle dřívější dohody. No jak píši, málem scénář na detektivku.
OdpovědětVymazatMaruško,knížka by mě určitě zaujala.Poslední roky čtu hlavně detektivky,všechny mě třeba nezaujmou,ale líbí se mi,jak se v nich všechno rozebírá,tipuji vyřešení případu a jsem ráda,když mě konec hodně překvapí a když je knížka napínavá od začátku až do konce.
OdpovědětVymazatMěj hezké poslední dny roku
Mám ráda české detektivky, od Vachka přes Fikera, jen těch hodně nových jsem moc nepřečetla - nějak mi v několika odradilo hodně násilí či zloby. Ale ta Pod jabloní by se mi asi líbila, tak ji zkusím...
OdpovědětVymazatMaruško tip je to zajímavý, ale už nějaký čas detektivky vůbec nečtu, protože jen se zapne televize, tak jsou tam samé vraždy, tak že mám pocit, že je toho víc, než dost. Někdy mě zaráží, jak kruté ukázky jsou zvláště v amerických seriálech vysílaných v odpoledních hodinách, na které manžel kouká. To je většinou od televize odcházím a pokud je hezky tak jdu raději ven. Vadí mi, že v odpoledních hodinách na to koukají i děti. Já spíše čtu knížky cestopisné nebo o horolezcích, které jsou mnohdy opravdu napínavé víc než detektivky. Měj se moc pěkně.
OdpovědětVymazat***** Měj krásný poslední den roku.
Přeji Tobě i Tvé rodině v novém roce 2022 hlavně hodně zdraví, štěstí, lásky, pohody a spokojenosti, ať se vám splní i ta nejtajnější přání.
Přeji Tobě i rodině hlavně dobré zdraví v roce 2022.
OdpovědětVymazatNikdy si nedávám žádná přání a úkoly do dalšího roku.Ale chci se donutit přestat vyšívat a více číst.Detektivky moc ne.Raději knihy od Jonase Jonassona.To jsem se pobavila.Ale podlehla jsem lenosti.Byl natočen film podle jeho knihy:Stoletý stařík...Úplně jsem si pokazila všechno,co se mi v knize líbilo.
Moc pozdravů a těším se na další Tvá povídání ☺