Jsem někde...

 Asi by se sem hodilo jadrnější slůvko pro ukončení zad. Ale co..... řeknu to rovnou. Jsem v prdeli. Citlivější jedinci ať mi prominou.

Včera už jsem měla za sebou výšlap na zahradu, kde mě už vítala Mazlinka. Než nasypu kočičkám granule,  jdu ještě do sklepa nahodit jistič elektriky.  No už se dočkáte, odpovídám na nedočkavé mňoukání. Vyjdu ze sklepa po několika schůdcích, obcházím nádrž na vodu s přepadovou hadicí a.......

Asi už tušíte jakou roli ta hadice sehrála. Podrazila mi nohy.....a já se s naříkavým ku..., ku...nemohla zvednout. Hladové kočičí mňoukání ustalo....Mazlinka na mne udiveně hleděla a tlapičkou prohmatávala  můj kotník. Nakonec jsem usedla na vyvýšený poklop jímky a skoumala situaci.  Odřeninka na koleně jen minimální, kotník trochu bolí, ale postavila jsem se na něj, i když s obtížemi a naříkáním. Kulhala jsem pro granule a Mazlinka poslušně čekala u misky, ani nehlesla. Když jsem k ní silně kulhala,  v sedě zvedla levou packu. Jako by věděla..... Počkala jsem až přijede manžel a zavolala snaše. Naštěstí nebyla zrovna po noční a naštěstí neměla denní směnu. Své volno ochotně využila mým odvozem do nemocnice. Posílala jsem ji domů, že mi dají ortézu nebo doporučí ledování a octan a já už se ten kousek od nemocnice domů dobelhám s trekovými holemi, které si na stoupání k zahradě beru..  Nedala na má slova a počkala. Vyjela jsem na vozíku ze sádrovny s nechodící sádrou, s berlemi a receptem na injekce proti trombóze, s diagnózou zlomenina vnějšího kotníku.. Levá část prý zatím drží pohromadě,  proto než prý operace zkusíme mechanickou nápravu. Eva mě dovezla domů, ulehla jsem a přemýšlela, co bude se zahrádkou, když na podzim je tolik práce. 

Zatím mě nebaví ani sednout k počítači. Tohle smolín z mobilu. I fotky jsou mobilní. 

Za týden mám první kontrolu a představa, že se houpu na berlích o jedné noze s kopce a pak zase do kopce je hrozná. Hledala jsem půjčovnu vozíků, ale zachránil mě bratr. Dneska mi přivezl vozík, který jsem před časem koupila pro maminku a pak se hodil bratrovi, když si při vysokohorském lyžování v Roháčích škaredě zlomil nohu. Stihl vozík dovézt z Liptovského Mikuláše na otočku, ještě než budou v pátek hranice průjezdné jen s  negativním testem na covid. 

Ani nevíte, jak jsem šťastná. Manžel už se těší, jak bude machrovat, že vzorně pečuje o manželku.  Naučil se vařit i kávičku, i když tento nápoj nepije. V pokoji mám binec, ale vůbec mě to nezajímá. Priority jsou najednou jinde. 

Přeji všem hezký den a dávejte na sebe pozor. ... P.S. Mílo, neposlechla jsem tě a teď to mám.