Říjen 2024 na zahradě

 

Tíživé ticho

ROBERT BRYNDZA PŘEDSTAVUJE SVŮJ PRVNÍ SAMOSTATNÝ PSYCHOLOGICKÝ THRILLER!

Nechte se pohltit temnou atmosférou plíživě tichého strachu...

Maggie je úspěšnou lékařkou a s manželem Willem žijí přesně takový život, jaký si vysnili. Jednoho dne však k ní do nemocnice přivezou postřeleného muže v povědomém oblečení. Maggiin život se nejprve zastaví a pak obrátí naruby. Přes všechnu snahu se Willa nepodaří zachránit a Maggie je přesvědčená, že se stal obětí vloupání. Policejní zpráva zní ale jasně: spoušť stiskl Will sám.

Maggie je zdrcená žalem i sžíravými otázkami. Její manžel nebyl sebevrah. Měl toho tolik, pro co žít. Po pohřbu odjíždí Maggie do jejich prázdninového domu na malém chorvatském ostrově, aby unikla realitě. Jenže realita ji dostihne i na opuštěném místě a je mnohem temnější, než čekala.

Vše odstartuje dopis, který jí Will napsal pro případ své smrti a jenž obsahuje indicie odhalující děsivé tajemství.

Jak si Maggie skládá střípky dohromady, zjišťuje, že Willova smrt je spojena s někým z jeho minulosti... S někým, kdo udělá vše pro to, aby umlčel i ji.

Další starosti i radosti v září

V pondělí 16. září jsme měli jet se synem na pravidelnou kontrolu na revmatologii do Olomouce a včas jsme splnili odběry krve u nás ve Valmezu s tím, že je pošlou do Olomouce.  S předstihem cca 14 dní chodíme i proto, aby se výsledky stihly poslat  poštou. Někdy bývala adresa na razítku revmatologie trochu nečitelná, tak jsem vždy připnula lísteček s přesnou adresou.  Vždy to poslali jinam a honili to pak po světě. Tentokrát byla adresa tak čitelná, že by ji přečetl i slabozraký.  Ve čtvrtek 12. 9.  mi volala sestřička z revmatologie, že nemají výsledky krve. Zapátrala jsem v místní laboratoři a prý tam jsou, protože se jim to vrátilo zpět z Prostějova, že tam u nich žádná taková doktorka nepracuje. Nechápu. Jsou u nás analfabeti? Jak se tedy mám spolehnout, že výsledky jsou právě mého syna?  No nic domluvila jsem se, že tam zajdu a obálku s výsledky jsem si vyzvedla a sestřičce zavolala, že je vezmu v pondělí s sebou.  Domluveno.

Pak přišly povodně, děsivé zprávy a v aplikaci Můj vlak nebo na nádražních tabulích jsem sledovala výluky a zpoždění rychlíků.  I několikahodinové. Začala jsem se té cesty velmi obávat. Nakonec jsem v neděli napsala lékařce e-mail, zda by bylo možné se omluvit a sjednat si náhradní termín a výsledky krve jsem naskenovala vložila do Wordu a poslala v příloze. Paní doktorka mi v pondělí ochotně změnila termín, sdělila, jak si na tom synova krev stojí a ještě jsme si trochu lidsky poklábosily o synově stavu, jak se nyní cítí a vlastně návštěvu uskutečnily po telefonu. . Dokonce  prý, pokud by mi to nevyšlo v náhradním termínu v říjnu, klidně to pak můžeme nechat až na příští rok.  takže prozatím jeden problém vyřešen. 

Ve čtvrtek 26. září. jsem byla objednána na sundávání můstku a vytržení dvou stoliček. Strašně jsem se bála, i když jsem zatím s trháním zubních stoliček u svého nového mladého lékaře byla spokojená. Zašitá rána se vždy dobře a docela rychle zahojila.  Ve čtvrtek jsem tedy po skoro třičtvrtě hodinovém zákroku, s pusou plnou tamponů, otupělou půlkou obličeje opustila ordinaci a těšila se domů. Abych mohla tampony udržet v  puse stisknuté, když nemám proti vytrženým stoličkám nahoře také nic, vycpal mě pan doktor jako zvířátko k věčnému uchování. A jděte s tím na veřejnost. Oblékala jsem se na záchodě a vyšla s pánským kapesníkem na hubě. Zrovna v tu dobu měla doprava pauzu a já musela přes celé město pěšky.  Ale opět jsem to zvládla. Doma jsem si vzala brufen, večer druhý a pak už to bylo v pohodě. 8. 10. mám jít na další pokračování úprav v mé ústní dutině. Tak jsem zvědavá, zda to zdravotně zvládnu, protože kýchám jak o závod. 

A nyní jedna kuriozitka.  Pátek 13. září Pro mnohé nešťastný den. A pro mne? Odpoledne přišel syn z práce a prý viděl ráno v autobuse MHD mou ztracenou kšiltovku, lépe řečeno kšilt. Nevěřila jsem. Ukázala jsem mu fotku a prý ano, je to on. Co nyní, jak ho dostat ke mně. V aplikaci IDOSu jsem si našla naši MHD a u každého spoje jsem našla stejné číslo vypadající jako mobilní telefon. Zkusila jsem zavolat. Poprosila jsem o číslo na řidiče autobusu č. 7. To mi dát nemohou, prý o co jde. Vysvětlila jsem. "Paní, řidiči si linky mění podle potřeby. Takže je mi líto, ale kšiltovka klidně může jezdit i v jiné části města. Zkusím se kolegů zeptat." Poděkovala jsem a  dodala, že nejblíž mám ke spoji číslo 6.   K mému velkému překvapení se telefon ozval znovu  a bylo mi sděleno, že čepička bude jezdit v pondělí na lince č. 6. 

Trochu jsem se pak styděla, že řeším čepičku, když mnohde se s vodou bojuje o holý život. Ale když už jsem tu akci rozjela?......Pro svůj oblíbený kšilt, který nikde neseženu a stále je po 15. letech jako nový, jsem si v pondělí šla.  Byla jsem šťastná. chrání mi zrak, když nemohu mít sluneční brýle a cestoval po městě více než měsíc a půl. Já jsem si zatím s jiným kšiltem zajela na Slovensko a do Polska a on na mne trpělivě čekal. Nikdo ho nechtěl, nebo si nikdo netroufal ho vzít, stejně jako můj syn. 

Tak další dovolená nebo zájezd opět s mou oblíbenou čepičkou. 

A to mi připomnělo, že vám dlužím články ze zájezdu na cestovatelském blogu. Ještě jsem ani neprobrala fotky. Ale nyní budu pár dní doma, tak to snad zvládnu. 

Zatím se mějte krásně.

Září 2024 na zahradě

 

Léto s květinami

 

Letní příběhy ze zahrady

Přemýšlela jsem, jak dát do jedné reportáže skoro tři letní měsíce. Poslední vstup jsem tu měla z června, kdy jsme dávali dohromady zahradu po výkopech. V době výkopů jsme na zahradu nejezdili a zahrada si žila vlastním životem. Nejstatečnějšími rostlinami odolávajícími všemu zlému byl plevel. Pak následovala úprava terénu a zelenina, ovoce i květiny volali po naší péči.

Nevěřím, že se mi to stalo

 Stále tomu nemohu uvěřit, ale ano, udělala jsem něco, co už jistě někdo přede mnou (třeba můj kolega v práci), ale mně se to stát nemůže!!! Varnou konvici používám už čtvrt století. Nejsem přeci blbá. Ano, jsem blbá!!! Zatím, co můj kolega tenkrát před 18. lety postavil varnou konvici na elektrický jedno-plotýnkový vařič, já jsem dneska postavila varnou konvici přímo na plyn. 

Zasloužím si kávičku, řekla jsem si, když jsem vyčistila akvárko, vyměnila vodu, pak vyčistila všechny odpady v bytě, naleštila vodovodní baterie a dokončila poctivý a řádný úklid kuchyně, koupelny a ostatního sociálního příslušenství. On totiž v létě byt trochu trpí nepravidelnou péčí, protože přednost má zahrada, zpracování úrody a výlety.  Byla jsem se svou prací spokojená, byla jsem spokojená i se včerejším úklidem zahrady a posekáním trávníku....., ale asi jsem byla i trochu unavená, což jsem si nechtěla připustit. A takhle to dopadlo. A mohla jsem uklízet nanovo.  Teda, řeknu vám, že jsem se hodně lekla. Manžel naštěstí nebyl doma, to by byl řev na celé sídliště. Když jsem zapálila hořák, nachystala jsem si hrnek a šla čučet na chvíli z okna. Otočím se a kolem konvice plameny. Vypla jsem plyn a konvici postavila na odkládací kovovou plochu vedle dřezu. Roztavený plast tekl i po sporáku. Naštěstí, ale jakmile ztuhl, dal se pěkně odstranit. Mám opět uklizeno a na manžela jsem šla taktikou. Koneckonců mi to poradila tchýně. Prý mám být taktik. Jakmile se vrátil z projížďky na kole, oznámila jsem mu, že se stalo něco strašného a tvářila se zděšeně, jakoby šlo o život. Když zjistil příčinu mého zděšení a zjistil, že o život nejde, jen zvýšeným hlasem pronesl:" Jsi blbá?" Ano jsem, už to vím. :-D A stejně jsme chtěli už novou konvici. :)

Dny bez nehod a újmě na zdraví všem přeji. 

Zahrada červen 2024 - terén a živly

 

Viděla jsem UFO

 Dnes je Světový  den UFO a blogerka Eliss k tomuto tématu včera napsala příspěvek. A já jsem si hned vzpomněla na svůj velmi silný zážitek z vlastního pozorování UFO.

Viděla jsem UFO, když jsem brzy ráno seděla kouříc na balkóně. Bydlíme na kopci v 6. patře paneláku a nad oblohou od jihu k severu (tedy celou zapadni) máme dokonalý přehled. Naproti nám kousek vlevo jsou kopce Hostýnských vrchů a právě těsně nad vrcholky stromů se ukázal velký dlouhý zářící předmět. Něco se pomalu, ale viditelně snášelo k zemi za lesnatým kopcem. Hodně silná záře. UFO. Bylo to koncem prázdnin, kdy jsem kvůli hlídání dětí měla zkrácený úvazek. Pracovala jsem od 5:15 do 11:15. Na balkóně jsem tedy vykuřovala asi ve 3:30, už nevím přesně, ještě byla docela tma. Tenkrát jsem ještě neměla digitální  foťak a o mobilech nebylo ani slechu, natož, aby ho někdo v mém okolí, či dokonce já, vlastnil.   Zážitek jsem popsala v práci a poradili mi, ať zajdu na místní hvězdárnu, je kousek od našeho bydliště, třeba také něco pozorovali. Šla jsem, popsala jsem jev, ukázala jsem místo a...............srdečně jsme se zasmáli. V tom místě je v lese výsek a v linii obzoru tvoří mezeru, takové prázdné široké, ale nízké účko. A právě do tohoto účka se v té roční době dostal na své poutí Měsíc a já ho přistihla právě ve chvíli, kdy se už téměř celý schovával za obzor. Od té doby zdravím Měsíc "AHOJ UFO" a zvedne mi to náladu.

hezký den a věřte na UFO. Někdo nás určitě pozoruje. Tak se chovejme slušně. :)

Váš balíček je na cestě

aneb dpd je v tom nevině

Objednávat zboží na internetu je běžná věc, dělám to docela často, ale musím mít přehled o tom, co jsem kde objednala.  Dost často jsem platila předem kartou, ale pokud ještě obchod neznám, nemám s ním zkušenosti, platím raději na dobírku. 

Ale jak se mi potvrdilo nedávno, i zde je třeba velké obezřetnosti. 

Při platbě předem podvodníci nic nepošlou a jsou najednou nekontaktní a při dodání na dobírku zase pošlou třeba cihlu. 

Dosud se mi nestalo ani jedno z uvedených rizik. Až nedávno, ovšem další podvodná varianta. 

Jako jsou nevyžádané e-maily nebo nevyžádané reklamy v SMS, tak vám může přijít i balíček, který jste si neobjednali. A při tom se nejedná o omyl, o chybnou adresu. Jednoduše sedí jak adresa dodání, tak i mobilní číslo, na které vám dopravce oznámí, že tehdy a tehdy můžete očekávat balíček. Tak se také stalo. Seděla adresa s číslem. Až na to, že já jsem si byla stoprocentně jistá, že tentokrát neočekávám žádnou dobírku. Avšak kurýr je na cestě.  

Co nyní? 

Zavolala jsem na dispečink dopravce, nahlásila číslo balíku s tím, že jsem si nic neobjednala a na druhém konci drátu doručení  bez problémů  zrušili. Jak je ale možné, že nějaký čínský zprostředkovatel znal adresu a k němu číslo? Prostě si celé databáze  šmejdi jedni  přeprodávají.  dpd je v tom nevině, jen doručuje, ale kdo ví? 

Mějte tedy přehled nad svými nákupy. 

Hezký den