14 ledna 2021

Roušky mne naučily

žehlit. Teda ne, že bych to dříve neuměla, ale tuhle činnost jsem z duše nenáviděla.  I když byla doba ručního máchání vypraného prádla a kolem pračky se muselo skákat (vybírat a dávat nové), prala jsem docela ráda. Ale žehlit? Suché prádlo jsem poskládala do koše a žehlila skoro až nebylo co na sebe a pak takové žehlení trvalo i několik hodin. Dneska je i hodně směsových materiálů, které se ani žehlit nemusí, ale stále je pro žehličku dost práce v každé domácnosti.  

Když přijde syn z práce vypere si roušky, dá na topení, kde už jsou i naše, pokud jsme byli venku. Žehličku  mám nyní stabilně postavenou v druhé předsíni na stolku, kde tvoří úžasnou dekoraci,  deku s teflonovou podložkou srolovanou na jedné nepoužívané židli v kuchyni. Po večeři popadnu žehličku, vyžehlím roušky a přiberu i pár kousků prádla, které případně ten den pračka vyprala. A koš na prádlo je prázdný. Žehlení mi pak trvá jen pár minut a vůbec mi nevadí.....Ovšem nošení roušek mi vadí, přesto je nosím poctivě. A v zimě jsou docela praktické, když fouká studený vítr. :)

Hezký den.


21 komentářů:

  1. Maruško,jsi moje krevní skupina.Taky nerada žehlím.Já nosím jednorázové roušky,protože chodím velice málo ven.Takže musím žehlit jen pro jednoho...
    Přeji krásný den.Tady napadlo dost sněhu.Teď svítí sluníčko jako v létě.Až bolí oči při pohledu čistý bělounký sníh. Eva

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Syn ty jednorázové nechce a já jsem zjistila, jak jsem chodila na kontroly do nemocnice, že se mi přes ty jednorázové lépe dýchá, ale zase ty šité mám udělané tak, že se mi nezamlžují brýle. Takže jak je nyní zima, tak raději ty šité. Ale také nechodím moc ven. U nás je zataženo, sluníčko svítilo jen chvilinku.

      Smazat
  2. Tak vzhledem k tomu, že roušky máme stále v zásobě jednorázové, odpadá žehlení nošených. Vlastně žehlím jen jedny lněné kalhoty na doma, a zástěry do práce. Nic jiného. Ale když šiju, tak to mám žehličku v pohotovosti stále.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jednorázových mám hodně, ale často se u nich utrhly šňůrky a musela jsem nosit náhradní. Sice jsem zjistila, že se přes ně lépe dýchá, ale venku se zase rosí skla nyní v zimě. syn ty jednorázovky nechce a nechce ani jiný střih. Střihů mám několik.

      Smazat
  3. Tak to mi mluvíš ze srdce, žehlení byla, je a vždycky bude ta nejméně oblíbená domácí práce, prostě hnus. Nechápu, že moje babička žehlila nesmírně ráda, tuhle "zálibu" jsem opravdu nepodědila ☺☺☺

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Také znám paní, která žehlila ráda. Vždycky jsem si ji v práci dobírala, že mám plný koš, jestli nechce přijít. Nepomohla mi ani koupě napařovací žehličky. Ta první byla těžká. Nepomohlo ani zakoupení žehlícího prkna....:)

      Smazat
  4. Maruško, žehlení stále nepatří k mým oblíbeným činnostem a asi se to nezmění. Roušek jsem ušila spoustu, takže je žehlím jednou za čas.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Také mám hodně roušek a několik střihů, ale syn si do práce oblíbil jen ty z maskáčoviny a to ještě jeden střih a jak se stále perou,tak koukám, že už vypadají dost sepraně a budu šít další. On má do práce denně tři, když jezdí autobusem a nyní, když napadl sníh, tak musí odhrnovat a při tom si roušku pěkně zadýchá a musí vyměnit.

      Smazat
  5. Přidávám se k těm, co nemají v oblibě žehlení. Snažím se žehlit minimálně. U spousty věcí jsem zjistila, že to ani není potřeba :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jedna kolegyně v práci mi řekla, že stačí prádlo dobře pověsit a nemusí se žehlit. Nechápala jsem, jak může třeba tryčko nežehlit, že je to poznat, ale dneska tryčko na dece vyhladím rukama hned po sundání ze sňůry a aby nebyly vytlačené kolíky dole na tryčku, tak ho věším tak, že ho přikolíkuju v podpaží. Takže ano, některý kousky prostě jen poskládám. :)

      Smazat
  6. Dění,při zdění sedím a většinou koukám na cestopisné filmy v telce ��

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Při žehlení sedět neumím, ale také jsem si zpříjemňovala tuto práci televizí. 😊

      Smazat
  7. Rúška máme jednorazové ale i látkové, tie periem ručne v dezinfekčom pracom prostriedku a samozrejme, po vysušení ich prežehlím. Tiež mám teraz žehličku "v pohotovosti". Verme, že táto "sranda" nebude trvať dlho ...🌞

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kéž by to netrvalo dlouho. Zajímavé je, že prý letos nebyly hlášeny případy chřipky. Tož všechno označují za covid.

      Smazat
    2. Presne ako píšeš, dnes pomaly aj zlomenú nohu označia že príčinou je covid-19... Je to smutné a ešte smutnejšie je to, že na to dopláca vždy pacient ktorý má iné ale vážne ochorenie... 🌞

      Smazat
  8. Ahoj Majko, no ...roušky ty i ty...jak kdy a pořád ve futrálku jak jdu ven tak nějaká do zásoby, u jednorázových se často "urve" poutko od roušky. Jo a žehlení....manžel měl zaměstnání kde musel být v košilích...takže týdně nejmíň 5 ...nebudu to rozebírat jenom zkonstatuju, žehlení mi nevadí, co z duše nenávidím je mytí oken. Raději žehlit pro celý barák než leštit šmouhy na jednom okně ... i ty co vidím jenom já. Ale po 70ce už jsem víc tolerantní k sobě a říkám si, že do pátého patra to tak neni vidět a šmouhička už mne tolik nebere. Buďte zdrávi - Míla

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já jsem okna myla neprve v přízemním bytě a to bylo dělené okno na rozšroubování a to mi tak nevadilo, ale pak v novém bytě byly velikánské tabule také na rozšroubování s manzem oprostřed. A to jsem se vždycky mytí oken v 6. patře docela bála. Nyní máme plastová s pantem na jednom boku, takže se otevírají do místnosti a tak už se tolik nebojím. Ale pořídila jsem si stroj, kterým skla vyleštím jedna báseň. Vlastně po umytí vodu z oken vysaje. A tak je okno umyté raz dva. Dokonce jsem před svátkama myla okna pár dní po sundání dlahy a doporučení zatěžování. Mě ten stroj půjčila snacha, když jsme uklízeli po rekonstrukci a jak to manžel viděl, hned mi to dovolil koupit. Jinak má vždycky remci, že kupuju zbytečnosti. :)

      Smazat
  9. Teda teď jsem se musela zasmát. Nedávno můj zeťák něco povídal a pak dodal, to je nepřítel Jitky, to je moje dcera a jeho žena. Tak jsem se pídila, kdo je nepřítel mojí dcery a on odpověděl, žehlička. Taky jsem jí nikdy moc neměla ráda, ale Jitka ji opravdu nemá vůbec ráda, ovšem není vyhnutí. Ale znám i takové lidi, kteří žehlí moc rádi. Věrka.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Také znám jednu paní, která ráda žehlí. Nechápu. :) Já jsem nakonec naučila žehlit i manžela. V jednom kritickém období, když měl nějaké připomínky a zvyšoval hlas zrovmna, když jsem žehlila, jsem mu zhurta odpověděla, že už toho mám dost, že mu tady žehlím trenky a on na mne bude ještě řvát? Prý no a co, že on si to klidně vyžehlí sám, že mě k tomu nepotřebuje. Ha a já teda žačala prádlo třídit na své, dětí a jeho. Jeho ješitnost mu nedovolila dokázat mi, že takovou maličkost, jako je žehlení nezvládne a dal se do žehlení. A co prý na tom je. Tak jo. Pochválila jsem ho se smíchem, že žehlí i ponožky a už mu to zůstalo. Sám si prádlo ze sňůr posbírá a žehlí. :) A musím říct, že žehlí dobře, pečlivě, ale jen to svoje už 18 let. :) Jsme spolu 45 let. :)

      Smazat
  10. Maruško,kdysi jsem žehlila hodně a bavilo mě to.Teď nežehlím skoro vůbec,jen to nejnutnější.Ono stačí prádlo dobře pověsit a odpadá starost s žehlením.Hezký víkend.Marťa.

    OdpovědětSmazat

Děkuji za váš komentář