31 prosince 2021

Poslední dny roku s fraktály

 Poslední dny roku jsem si hrála při odpočinku s obrázky, které mne stále fascinují a to je tvorba fraktálů. Na Vánoce jsem dostala tablet, abych mohla být i v době imobility na internetu nebo se svými oblíbenými hračkami. Stáhla jsem si mimo jiné i aplikaci na generování fraktálů MandelBrovser, kde je spousta možností a nastavení. A dnes jsem si z vytvořených obrázků sestavila video, kterým bych chtěla potěšit všechny, kdo mají rádi barvy, ornamenty, kus přírody přenesené do matematických vzorců.  Tento můj vstup najdete na všech třech mých blozích, protože na různé blogy chodí  občas i jiní návštěvníci. Pro lepší zážitek si video zvětšete na celou obrazovku. Na mobilních zařízeních je potřeba zobrazit verzi pro web. jinak video není vidět. 

Užijte si konec roku a do nového roku vstupte s odhodláním, plní zdraví,  spokojenosti, radosti a s rodinou či přáteli po boku. 


18 prosince 2021

Důkazy jsou jasné aneb Deza Bečvu neotrávila

 Máme po volbách a dokonce už  jmenovanou novou vládu. Už se tedy nemusí média o některé kauzy zajímat, už splnily svůj účel. Stačilo pár titulků v novinách, poutavých líčení událostí ve zprávách všech TV, aby se zvedla vlna odporu, v níž povstalý dav jasně věděl, kdo je viník. Věděl to a útočil, mstil se.....

Kauza Otrávená Bečva, o které jsem svůj názor již dříve napsala,  už nikoho zdá se nezajímá. Proč? No protože už není potřeba, splnila svůj účel. Ale v místním časopise jsem našla včera článek, jehož scan vám překládám. 

06 prosince 2021

05 prosince 2021

Kynutá skořicová bábovka

Vyzkoušela jsem kynutou skořicovou bábovku podle receptu z internetu. Těsto se velmi dobře zpracovává i ručně a  velmi dobře se s ním pracuje. 

01 prosince 2021

Bábovka v mikrovlnce za 3 minuty

 Včera jsem měla chuť na něco sladkého ke kávě a doma nic už nebylo. Vzpomněla jsem si, že na starém blogu jsem měla recept na bábovičku v mikrovlnce a že mi tenkrát chutnala. A chutnala mi opět. :)

30 listopadu 2021

Proč mi sem posíláte toho mentála

aneb, co se děje v zákulisí. 

K lékaři doprovázím svého dospělého syna proto, že je mírně mentálně postižený a bývá vystresovaný z neznámého prostředí nebo když neví, co ho čeká. Pak také špatně vnímá, co se mu říká a na všechno kývá souhlasně hlavou.  Ještě nikdy jsem se nesetkala s nějakým odporem, spíše vstřícností. V dnešní covidové době se syn  bojí každého svého zakašlání, že ho budou v práci a ostatní lidé považovat za nakaženého a to ho také stresuje. Vlastně dvakrát do roka ho postihne bronchitida a musí navštívit lékaře. Právě nyní je doma s podzimním nachlazením, dodržel karanténu, podstoupil test PCR s výsledkem   NEGATIVNÍ.    Jeho kašlání se však nijak moc nezměnilo ani po antibiotikách a tak ho lékař poslal na vyšetření na plícní ambulanci, aby vyloučil nebo potvrdil astma. 

21 listopadu 2021

Chléb se sušeným droždím

Můj syn tvrdošíjně odmítal jíst chleba a stále se cpal jen kaiserkami z bílé nebo tmavé mouky. Už jsem  upekla chleba z žitné mouky se sušeným kváskem. Byl výborný a také pěkně vypadal. A světe div se, pochvaloval si ho i syn.  Pekla jsem ho v oválné zapékací misce, ale viděla jsem mnoho videí, kde se poslední kynutí koná v ošatce, ze které se pak vyklopí na horký plech.  

Když jsem chtěla péct chleba znova nesehnala jsem u nás už sušený kvásek a rozhodla jsem se kvásek z žitné mouky vyrobit. Trvá to dost dlouho, vlastně několik dní, někteří uvádějí že dokonce 14 dní. Jiní zase, že už po třech dnech se dá použít. Tak jsem použila. Chleba jsme snědli, ale že bych z něho byla nadšená, to nebyla, ale syn ho jedl. Koupila jsem si ošatku a zkusila péct chleba z živého droždí. I to se prý dá. No jasně, těsto krásně kynulo, ale bylo řídké a stále se lepilo i při zpracování. Přidávala jsem mouku a nechápala. Když jsem vyklopila chleba z ošatky na rozpálený plech, byl to nádherný bochník s vyznačeným vzorem z ošatky. Než jsem ho potřeba vodou a než jsem ho stačila naříznout, sunul se dolů a rozléval se po plechu. Honem s ním do trouby, snad naskočí. Nenaskočil. Měli jsme něco jako obrovskou chlebovou placku. Ale kůrčičku měla a chutnala dobře.  :) Snědli jsme ji. Tedy jen já a syn. Manžel se zatím drží svého kupovaného chlebíku. 

20 listopadu 2021

Domino

 Představím  vám další přečtenou knihu, napínavý příběh spisovatele Václava Grubera Domino. Děj se odehrává v současné České republice a Paříži. 

Manžel mi ji nabídl jako thriller.  Tento žánr slibuje napínavý děj od samého začátku. Možná proto jsem byla mírně zklamaná, když jsem se trochu nudila rozvláčným dějem...... Ale...

Bohatý podnikatel Artur si postavil nádherný dům na skalním ostrohu, kam byl přístup jen z jedné strany, průjezdem skalní průrvou a v domě si vybudoval ve skalách sestup  k úpatí skály na břeh jezera. O této únikové cestě věděl jen málokdo, i když nejbližším přátelům se jím  Artur se ženou chlubili. Artur měl všechno, přesto toužil po velmi lukrativní zakázce, která by mu vynesla pohádkové zisky, avšak musel vyhrát výběrové řízení. Jeho mladý zaměstnanec Štefan mu pomohl získat velmi váženého a spolehlivého spojence v Paříži, který rád Arturův projekt podpořil a vše bylo na dobré cestě. Jenže, když jsou ve hře opravdu velké peníze, nevzdává se ani konkurence....A tak i když začátek knihy působil rozvláčně, všechno, včetně milostných propletenců hraje důležitou roli. A děj se začíná dramaticky rozvíjet a když jste došli až sem, tak knihu už rozhodně neodložíte. A když už si myslíte, že tušíte.......je najednou všechno jinak. 

Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi napětí a nebojte se, nejde o knihu s potoky krve. 

16 listopadu 2021

Martinské rohlíčky z kynutého těsta

... s ořechovou náplní.

Do rohlíčků jsem se pustila jen tak na zkoušku, měla jsem všechny ingredience, i když nerada dělám kynuté těsto, protože nemám robot na hnětení těsta.  Musela jsem ručně a byla to i fuška. 

V receptu stálo, že z dávky se udělá 16 rohlíčků. No to není moc, pomyslela jsem si. Slovo rohlíčky ve mně vyvolávalo naprosto mylné představy o velikosti hotového pečiva, vrhla jsem se tedy rovnou na dvojitou dávku. 

Rohlíků jsem měla tedy 32 . Jsme na to jen 3 a tak šla polovina do mrazáku.  :-D  Nádivku jsem měla hustou, protože jsem ji dělala podle jiného receptu  i se strouhaným perníkem.  Také vám "rohlíčky" připomínají morčata? :-D Ale co, žádný učený z nebe nespadl, hlavně že byly chuťově výborné. 


04 listopadu 2021

Trochu mě to rozhodilo

 Minulou středu, den před státním svátkem, jsem využila opět k zahradničení. Na zahradu jsem vyrazila ještě za tmy s blikátkem připevněným na popruhu batůžku a reflexními pruhy na rukávech. Silnicí vedoucí na zahradu  v Krhové dříve projelo sem tam auto, ale co je obec přístupná jen z jedné strany  díky rozsáhlé rekonstrukci hlavního tahu na Rožnov pod Radhoštěm, je tu frmol a naštvaní řidiči zrovna ohled moc nemají.  Silnice bez chodníku je tedy pro chodce skoro nebezpečná. Ale já když nejedu ráno, už se později nedonutím. Než dojdu na zahradu už se rozední. 

26 října 2021

Facebook

K smíchu nebo k pláči? Hlavně to moc neprožívat. 
Hezký den všem přeji.

20 října 2021

Kandovaná cuketa

Moje maminka dříve kandovala dýni, kandovat se dala i pomerančová kůra, citronová kůra, ale k tomu je potřeba opravdu ovoce bez chemického ošetření. Když se dala kandovat dýně, proč to nezkusit s cuketou, které se mi letos urodilo zase hodně.  Obě zeleniny jsou téměř bez chuti a chuť se jim teprve musí dodat. Slaných cuketových receptů jsem už vyzkoušela hodně,  zkusím tedy cuketu kandovanou, takové ty bonbonky "gumídky". Obrazový návod si zvětšete.

18 října 2021

Václavky v octovém nálevu

 Houby už přešly mrazíkem a tak nejsou vhodné ke sběru, ale třeba tedy příště.  Nálev se určitě hodí i na hříbky v octě.  Recept jsem našla na internetu a nálev mi moc chutnal a tak si ho dám i sem, abych ho příště  nemusela dlouze hledat. 

17 října 2021

Kuřecí bábovka

Tento recept jsem ještě vylovila ze starého blogu a narazila jsem na něj, když jsem ukládala fotky pro včerejší kváskový chleba.  Štamgasti z blog.cz recept již znají a možná i vyzkoušeli. 

16 října 2021

Domácí kváskový chléb

 ze sušeného kvásku.

Chléb moc často nepeču, protože nemám domácí pekárnu a nemá mi  kdo uhníst těsto. Ale pokusům se nebráním. Dneska si mnohé hospodyňky doma hýčkají a živí žitný kvásek na chleba, ale na to já nemám trpělivost, můj kvásek by určitě umřel. Chléb podle Ládi Hrušky jsem dělala a byl dobrý a s tím hnětením to také bylo v pohodě. 

Nedávno jsem však v obchodě narazila na kvásek v prášku. Podle návodu je tento chleba velmi jednoduchý. Tak proč nezkusit.  

13 října 2021

Než napadne sníh

 Naposledy jsem blogu svěřila, jak se vyvíjel na zahradě srpen a dneska už máme pomalu polovičku října a šíří se zprávy, že na Německo se valí pořádná sněhová nadílka, která se přesune i do nižších poloh a pokračovat bude na naše území.  A zahrada se opravdu tváří hodně podzimně. 

14 září 2021

Srpnová zahrada

 Po návratu z dovolené jsem se opět pustila do zahradničení. Kromě sekání zahrady jsme začali sklízet plody naší práce nebo spíše plody rostlinek, o které jsme s láskou pečovali. Už pár let nezavařuji okurky ve velkém, ale vždy po pár skleničkách a tak je to i s vařením kečupu, sušením rajčat, vaření čalamády...I květinová zahrada se mění ve své barevnosti i druzích. 

20 srpna 2021

Chléb podle Ládi Hrušky

Jelikož  nemám pekárnu, vyzkoušela jsem jednoduchý, levný a chutný chléb, který mnozí jistě znáte. líbí se mi, že recept je hrnkový a nemusím nic vážit. 

Velehradské kvašáky

 Na zahradě vrcholí okurková sezóna a jelikož nemohu chodit sbírat okurky nakládačky každý den, stane se, že i některé trochu přerostou. Pak zakládám na kvašáky (rychlokvašky). Ty se samozřejmě musí brzy sníst, ale vyzkoušela jsem  recept na způsob, který umožní uchování do zásoby.

02 srpna 2021

Červenec na zahradě

I když se začátek zahradní sezóny moc nevydařil a díky plánované výměně el. sloupu, avšak v blíže neurčeném termínu, mě to moc nebavilo. Přesto jsem se nakonec dala zahradou opět zlákat a červenec byl ve znamení práce, ale i odpočinku. Díky květinám se zahrada proměňuje v mnoha barvách, avšak slimáci, mravenci a mšice dávají zabrat i květinám. Bojujeme s nimi ze všech sil. 

23 července 2021

Kamínek ze zahrádky


To jsem tak plela zeleninové záhonky a tu jsem zavadila o oblázek, který mne sváděl k nějaké malůvce. Při lakování jsem zjistila, že černá fixa se rozmazává, proto je asi lepší malovat štětcem a akrylovými barvami. I když mám akrylové fixy, přece jen barva je lepší. Musím si přikoupit i tenké štětce. Ale to už bude pro mne obtížnější. 

18 července 2021

Můj první pokus

 ...o malovaný kamínek. Základní barva akrylová štětcem, ale ostatní jen akrylovými fixy a je to dost kostrbaté, protože kmínek byl také dost hrbatý. Asi by bylo lepší vylovit nějaký kamínek u řeky. Při lakování štětcem jsem nápis a obrázek trochu rozmazala. Ale po zaschnutí to drží. Chacha, třeba to někdy bude lepší. :)

23 června 2021

Květen a červen na zahradě

 Poslední zahradní článek jsem tu měla v dubnu, kdy jsem se chlubila sazeničkami rajčat a celeru zatím na balkoně. Jaro nepřálo jak zeleninové zahradě a mnohde ani ovocným stromům. Na meruňce se ukázaly květy, ale záhy se dostavila monolióza a napadla i třešeň.  V tom studenem a deštivém jaru jsem prostě nezvládla postřik a stromy jsme museli totálně ořezat.

13 června 2021

Třetí kamínek

 Už třetí kamínek, který jsem ve Valašském Meziříčí našla. Nevím, zda je to jeho první místo, jestli ho do parku u bývalého rybníku v kasárnách umístil(a) autor(ka) nebo ho někdo již odněkud přenesl.   Má stále ještě naše směrovací číslo 757 01. Chvíli si ho ponechám, ale určitě ho co nejdříve zavezu do světa. Do skupiny FB jsem již fotku vložila. Jen mi není jasné, jak si autor rychle najde kamínek podle směrovacího čísla. 
Autorka kamínek vytvoří a představí ve skupině na FB. Projížděla jsem obrázky a hledala v naději, že objevím autora, ale nepodařilo se. 

Kamínko-mánie nabírá docela na síle a některé kamínky jsou nositeli opravdu krásných  obrázků.  A to mě láká, že bych se na malování dala také. 

Musím si nejprve nějaké kamínky nasbírat a tedy se vydat na procházku do lesa nebo k řece a nakoupit si barvičky a lak. 
V našem papírnictví jsou na všelijaké kreativnosti vybavení a tak snad něco seženu. 


24 května 2021

Jemné tiramisu bez žloutků

 Receptů na Tiramisu je hodně. Mnozí se předhánějí v tom, jaké je to pravé italské, a při tom Tiramisu není vůbec původem z Itálie. Ale to je pro tentokrát nepodstatné. Italský je sýr mascarpone, který se používá jako základ pro krém tohoto nepečeného moučníku. 

Recepty se liší množstvím a kvalitou šlehačky, použitými piškoty, i použitým sýrem a použitím či nepoužitím  žloutků, přidáním alkoholu a podobně.  Žloutky použít za syrova, jak některé recepty uvádějí je trochu riskantní a šlehání ve vodní lázni zase přijde pro někoho pracné. Místo mascarpone používají někteří sýr Lučina nebo pomazánkové máslo bez příchuti. Jde vlastně o tu jemnou nakyslou chuť. 

Já jsem zatím Tiramisu nikdy nedělala, jednak proto, že v našem obchodě nemají mascarpone a druhak proto, že se mi nechtělo šlehat ty žloutky. 

Manžel mi však přinesl sýr z Lídlu a já se do toho tedy včera pustila. Zvolila jsem recept bez syrových žloutků a  jelikož jsem neměla víno marsal, které je v receptu uvedeno, použila jsem malinko mandlového Božkova.

15 května 2021

Bretaňská pýcha

 Kniha Bretaňská pýcha se podle textů na přebalu tváří jako skvělá detektivka, ve které autor Jean-Luc Bannalec hodlá připoutat čtenáře příběhem, který opět vyšetřuje komisař Dupin.

Keltská bratrstva a záhadné druidské kulty. Ano, to by mohlo být napínavé čtení.  Hned po krátkém úvodu, kdy Dupin dlouze obdivuje tučňáky je nahlášeno nalezení mrtvoly, která však do příjezdu policie zmizela. 

Záhady mám ráda, avšak tuto knihu jsem nedočetla. Možná to bylo rozpoložením, ve kterém jsem měla myšlenky na jiné věci  a nedokázala jsem se soustředit. Možná to bylo velmi rozvláčným dějem protkaným dlouhými popisy krajiny, tučňáků, lidí,.....Asi v jedné třetině, kdy jsme se nic nedověděli byla nalezena opět mrtvola a do poloviny knihy bylo vypátráno, že to není ta první zmizelá, ale další a že obě něco spojuje.  Spojuje je zájem o chov  ústřic? Chov ústřic je velmi zajímavý a pasáže o tom opět zaberou podstatnou část knihy. Dovíme se, že s chovem to není jen tak. Jsou ústřice z vyhlášených lokalit a čím to je, že některé jsou tak delikatesní a jiné ne a co se dělá, aby se z méně kvalitních staly luxusní. Také zjistíme, že celé chovy ústřic mohou být napadeny smrtelnou nemocí.  Asi bych oddělila příběh od láskyplného obdivu k Bretani. Ať tedy autor promine, snahu jsem měla......

08 května 2021

Mračna nad naší rodinou

 Manžel je typ člověka, který musí denně chodit ven na procházky, jinak říká, že umře. Je mu už přes 70 let a dlouhé roky se potýká s astmatem. Hodně jezdí na kole a pravidelnými, každodenními procházkami a cvičením se drží v obstojné  kondici.  I na zahradu letos jezdí častěji než já. A představa, že by se měl ocitnout na nejméně 14 dní v izolaci, v paneláku, ho děsila a psychicky deptala. A mít doma zuřivého manžela a k tomu nemocného mírně retardovaného syna mě uvádělo v zoufalství  a měla jsem žaludeční potíže, když syn přišel v pondělí z práce s tím, že kolega, který s ním v pátek pracoval, má pozitivní test. Syn měl sice test negativní, ale kašle a doma hned unaven zalehl s teplotou 38°C. V úterý jsem ho nechala doma na pozorování, po bytě roztírala desinfekci, do synova pokoje chodila s respirátorem, v koupelně synovy  věci dala dál od těch našich..... Teplota klesla, ale nakonec jsem přece jen volala sestře obvodního lékaře s vysvětlením stavu. Doporučila mi zavolat na odběrové místo a objednat se na PCR. Termín měl na čtvrtek ráno. K lékaři jsem se ale nemohla dovolat, sestra radila ať to zkouším. Na test potřeboval  i žádanku. Kolem poledne se mi to podařilo a synovi byla vypsána neschopenka a dostal antibiotika na e-recept. A nyní už zbývalo jen trnout, jak to dopadne. Ještě jsem honem šla do obchodu nakoupit nějaké zásoby, abychom přežili izolaci s co nejmenší pomocí ostatní rodiny. Venku se střídalo sluníčko s deštěm, ráno zima odpoledne teplo a já jsem si představovala, jak dlouho budu fotit jen přes okno a nedostanu se ven, co udělám s přerostlými rajčaty a celerem na balkoně.... 

27 dubna 2021

Kamínek z Lešné

Tento kamínek jsem našla dneska na procházce v parku u zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Je to druhý kamínek, který jsem našla. ležel na soklu starodávné lampy. Podle směrovacího čísla se jedná o kamínek z Lešné u Valašského Meziříčí. Nevím, zda ho sem umístil sám autor malovaného kamínku nebo sem doputoval. 

Jelikož v nejbližší době nikam cestovat nehodlám, nechala jsem kamínek na místě, aby potěšil další osoby. Na FB jsem objevila skupinku, která se těmto kamínkům věnuje, ale stejný kamínek jsem tam zatím nenašla. Ono těch skupin se stránkami, kde se malované putovní kamínky vyskytují je asi více. Ale tady je přímo i znak skupiny FB. Jak budu mít chvilku musím tam napsat. 


Hezký den

26 dubna 2021

Zatím na parapetu


Nedávno jsem viděla na blogu Signory  sazeničky rajčat, muškátů  a jiných kytiček v obrovském množství. Proto jsem se styděla ukázat své sazeničky. Ale co už. V paneláku na kuchyňském parapetu se snaží rajčata a celer, v ložnici na parapetu ještě dvě rajčátka, celer a měsíček lékařský. Včera jsem dala poprvé truhlík se zeleninovými sazeničkami otužovat do lodžie. 

21 dubna 2021

Očkování

proti covid-19 jsem zatím nezvládla. Tedy lépe řečeno nezvládla jsem registraci na očkování, vlastně úplně přesněji.... nezvládla jsme rezervaci termínu očkování. A to jsem si o sobě vždy myslela, že jsem počítačově zdatná, tedy alespoň průměrně počítačově zdatná a vyplňování formulářů pro mne neznačí překážku. Vždyť na internetu nakupuju, platím, za celou domácnost jsem on-line vyplnila sčítací formulář.....ale covid-19 mi otevřel oči. Jsem naprostý amatér, trotl, debílek z konce světa. Tedy na fotce je manžel, ale já tam někde jsem taky.:)

04 dubna 2021

Velikonoce 2021 u nás ve městě

Jako jinde, tak i ve Valašském Meziříčí byla snaha trochu oživit město velikonoční výzdobou.  

Vlastně i loni byly již Velikonoce poznamenané pandemií koronaviru a nekonaly se žádné trhy a jarmarky, abychom dali viru co nejmenší šanci na přenos. 
 Do města mezi lidi chodívám jen v nejnutnějších případech a o výzdobě před zámkem Žerotínů jsem se dověděla z internetových stránek města. Když bylo teplo a slunečno, pracovali jsme na zahradě a tak jsme se synem využili až včerejšího, i když chladného podvečera, kdy už  déšť se sluncem tak nesoutěžil, abychom viděli obří vajíčka na vlastní oči. 
 
Ve městě bylo velmi málo lidí, ale co mne překvapilo, že nikdo neměl roušku, i když se pohybovali ve skupinkách. Většinou mladí. Připadala jsem si přihlouple s respirátorem na ústech, ale vydržela jsem to. Až teprve cestou zpět do kopce jsem si náhubek sundala, abych ten kopec domů udejchala. Nasadila jsem si ho až před naším panelákem a do výtahu. 
Ale nyní se již pojďme podívat na záhonky různě ve městě a na výzdobu před zámkem Žerotínů. 

02 dubna 2021

Minuta na rozloučenou

 Knihu Hany Marie Körnerové Minuta na rozloučenou bych zařadila jak mezi dobrodružnou literaturu, tak i romantickou. Romantickou i díky příběhu Marianny Bergnerové. 

Znuděná vysokoškolačka, dcera vědce a cestovatele Bergnera se rozhodne zanechat studií a odjet s otcem na výpravu do Argentiny. O cestě má své mylné představy ovlivněné brakovou literaturou a romantickými filmy. I když je varována některými zkušenými členy výpravy, že taková cesta je nebezpečná a nehodí se pro ni, přesto a možná i právě proto, na truc všem, se rozhodla pokračovat a plavit se na člunech proti proudu řeky Paraná do hloubi pralesa. 

Výprava je přepadena domorodci a členové výpravy jsou rozděleni. Marianna se ocitne ve velkém nebezpečí a na kraji svých sil. 

A právě průvodce Antonio Montero, který ji od výpravy zrazoval, jí pomůže překonat to nejtěžší,  zamilují se do sebe a jsou oddáni v kostelíku v jedné indiánské vesnici. Oba ví, že sňatek je platný jen před Bohem. Marianna po skončení výpravy odlétá domů do Mnichova, kde zjistí, že je těhotná, avšak za žádnou cenu to nesmí vědět ani její otec, ani otec dítěte. Vše zařídí tak, aby bylo o dítě postaráno a sama denně za chlapcem dojíždí. 

Kniha je rozdělena do tří částí, které vlastně představují tři etapy Mariannina života. Osud nakonec Mariannu a Antonia přivede  k oltáři a k svatbě platné i před úřady a Marianna odchází žít do Buenos Aires. Brzy však pozná, že díky jazykové bariéře i častému pracovnímu vytížení manžela žije téměř sama v cizí zemi. 

Pod jistou záminkou odjíždí do Mnichova, kde se doví o havarii letadla, kterým cestoval na služební cestu její manžel. Antonio a všichni cestující včetně posádky zahynuli. A zdrcená Marianna zjišťuje, že čeká další dítě..........

Od autorky jsem zvyklá na velmi napínavé knihy hned od začátku a i když mne  tato  nakonec nepustila, přesto jsem ze začátku knihu vzala do ruky na několikrát, než jsem se více začetla. Přesto ji doporučuji, protože napínavá je a romantická také. 

01 dubna 2021

Náhody neexistují, aneb kamínek pro štěstí

Mnozí lidé jsou přesvědčení, že náhody neexistují. Já si však ráda ponechávám tu iluzi o štěstí, že se něco událo právě v tom okamžiku a na tom místě. 

Už několikrát jsem někde na blogu četla o nalezeném malovaném kamínku s tím, že nálezce kamínek předal dál. A taktéž jsem nedávno psala, že jsem nikdy žádný takový kamínek nenašla. 

Včera ráno jsem se vypravovala na zahradu a ještě předtím nakrmila rybičky. Při tom koukám, že jedna rybička už to má za sebou a vylovila jsem ji z akvária. 

Stojím na zastávce autobusu sama, času mám dost. Málem jsem jej přehlédla.  Malovaný kamínek ležel na lavičce. A právě rybička. To je velká náhoda. Nebo není? Kamínek jsem vzala do kapsy a když jsem vystoupila na přestupní stanici u autobusového nádraží, položila jsem kamínek zase na lavičku tam. Je tedy možné, že potěšil zase někoho dalšího, třeba někoho z obce Krhová a nebo se vrátí zpět k nám na Štěpánov? Hezký den přeji všem a spoustu milých náhod. 

23 března 2021

Fronta na živnostníky

(ilustrační foto)

Dnes ráno mne vzbudil syn svým nevybíravým nadáváním už v 5 hodin ráno. To je doba, kdy odchází na autobus a jede do práce. Většinou spím dál, ale dneska snad musel vzbudit i Blatného s Babišem a celou vládou. Létala i sprostá slova. Vyletěla jsem z postele, co se děje a ono...... přetržená tkanička  u poslední dírky na botách a autobus málem na zastávce.  Honem vyhrabat jiné boty s přihlédnutím ke stavu vozovky.

18 března 2021

Mám srdce na dlani

 To jako, že bych se rozdala?...že jsem taková dobrá duše? Psala jsem posledně, že jsem si na zahradě při rytí půdy přivodila puchýř na dlani. Trochu to začalo bolet, voda se nemohla dostat ven, ale nakonec se ven dostala drobnou trhlinkou a kůže se rychle hojí a už nebolí. Ale zatím mám na dlani srdíčko. Vidíte, že jsem se jen tak nechlubila. Prostě jsem taková dobrá duše se srdcem na dlani. chi chi.  

Nyní si dám od zahradních prací s klidným srdcem pokoj, nevadí mi že padá chvílemi sníh. Manžel mi donesl z knihovny další knížku a tak se mohu klidně uvelebit v křesle s Hanou Marií Körnerovou. 
Mějte se krásně v rámci omezených možností. Ach jo, kdy už tomu chaosu bude konec. 


16 března 2021

Na svatého Řehoře

 ledy plují do moře, čápi letí od moře a líný sedlák, který neoře. Touhle pranostikou mne manžel v pátek provokoval. Ráno jsou ještě mrazíky a na zahradu bylo pozdě. On ví, že mne deptá, že nemám od podzimu poryté záhony kvůli úrazu a neodpustí si rýpavé poznámky. :) O víkendu jezdí autobusy mizerně.

Včera se vyhoupl na oblohu pěkný den hned ráno, ale já jsem si pospávala. Když jsem to pak viděla, neváhala jsem a zavolala taxík, protože autobus už byl také pryč. K akci mne donutila předpověď počasí na další dny. Má i pršet a sněžit.

12 března 2021

Posílám úsměv

 Tak nějak si začínám zvykat na všelijaká omezení, tak nějak je chápu a tuším, že se s nimi musíme naučit žít, avšak v některých případech se už musím smát. Zdravý rozum se někam vytratil. 

04 března 2021

Únor na zahradě

 Od poslední návštěvy zahrady připadlo ještě trochu sněhu, ale už se moc dlouho nezdržel. 15. února se udělal tak krásný den, že jsme se rozhodli pro návštěvu zahrady. Ale jelikož jsme ranní ptáčata a po obědě už je  pro takový výlet pozdě, zvolili jsme opět taxi. Tím jsme na zahradě během 15 minut. Nechali jsem se dovézt jen pod zahrady a pěšky se vydali přes louku. Trochu jsem se propadali, ale nevadilo nám to. Máme dobré obutí i oblečení. 

21 února 2021

Nadýchaný perník s rybízem nebo jiným ovocem

  Tento koláč má s perníkem společného snad jen to, že se do těsta přidává kypřící prášek do perníku. Moje maminka přidávala do perníku na drobné kostičky nakrájené kandované ovoce a jelikož máme z poslední sklizně opravdu hodně jablek, strouhám do základního těsta místo kandovaného ovoce jablka. I rybízu bylo hodně a v mrazáku jsem měla sáček s mraženými kuličkami, tak jsem zkusila i rybíz a dala jsem ho do těsta před pečením rovnou jen mírně rozmrazený, aby šly kuličky od sebe. Rybíz perník docela chuťově osvěžil. 

11 února 2021

Carolina

Autorka Hana Marie Körnerová zavede čtenáře v románu Carolina do Francie v druhé polovině 19. století.

30 ledna 2021

Záhada vyřešena

 a co teď? Už jsem se někde zmínila o tom, že jsem během necelých 4 měsíců shodila skoro 10 kg na váze, i když jsem lenošila s nechodící sádrou a jen jsem se válela v posteli na gauči nebo v křesle. Nejprve jsem si myslela, že je to pravidelnou stravou a vynechání sladkostí,  omezením sladké kávy a podobně, protože manžel ve svém dokonalém servisu nekupoval čokolády a brambůrky......

22 ledna 2021

První návštěva v lednu

Konečně jsem se poprvé odhodlala jet na zahradu. Docela jsem se bála, co tam najdu, protože spousta podzimních prací byla zanedbána a i když manžel udělal hodně, v zemi zůstaly jiřiny, není poryto, nejsou vystříhané maliny, ostříhaný ibišek a růže jsou zakryté jen lehce chvojím. nejsou zakopčené kompostem. 
fotka mobilem cestou zpět ze zahrady

21 ledna 2021

Kam zmizela tužtička?

 Tento příspěvek je spíše pro blogery na blogspotu. Všimli jste si toho také nebo je to jen u mého blogu? U každého příspěvku byla možnost úprav přímo díky symbolu tužka (rychlé úpravy) a nyní už to tam není. Lituju každého, kdo se vrhl na opravu svých příspěvků s tím, že doplní fotografie a obrázky, které mu zmizely. Pokud má někdo příspěvků hodně, a to s přechodem ze starého blog.cz má,  musí při opravě starších článků v editoru blogu stále rolovat a načítat příspěvky a hledat. To teda pěkně zdržuje.  Dokud byla u příspěvků tužtička (možnost rychlých úprav), stačilo kliknout na tento symbol a byli jste přímo v editaci onoho příspěvku.  Jsem moc ráda, že jsem stihla opravit grafický blog ještě před odstraněním této možnosti úprav. 

I u každého gadgetu v menu byl symbol montážního nářadí a vše se dalo editovat přímo u potřebného gadgetu hned. I to je pryč. Nebo jen u mne? Mám něco špatně nastavené? Rychlé úpravy mám zatržené. 

25.1. symbol pro rychlé úpravy je zpět. 
Je viditelný na vašem blogu jen vám, pokud jste přihlášeni. Je za každým příspěvkem, v každém gadgetu a přenese vás rovnou do editace příslušného příspěvku nebo gadgetu.  Kdo nevíte, jak ho nastavit: jděte do administrace blogu, klikněte na Rozvržení a pak na upravit hlavní pro příspěvky. Tam zatrhněte rychlé úpravy. Pokud je již zatržené máte a stejně se vám nezobrazují, odklikněte, znova zaklikněte a uložte. Mylo by to fungovat. 
Já jsem totiž ráno zjistila, že na jednom blogu to mám a na druhém ne  a přitom  bylo vše zatrženo. Stačilo tedy zopakovat akci.
Určitě vám to usnadní práci. hezký den. 

05 ledna 2021

Příjemně šokována

sem byla včera v podvečer. Avšak nepředbíhejme. Ráno jsem se vydala k rehabilitační lékařce na kontrolu a vlastně  pro ukončení rehabilitací zahojené zlomeniny kotníku. Paní doktorka mne dokonce přijala o 15 minut dříve, než jsem byla objednaná. Ani jsem se nestačila vysoukat z bundy. Ta dobrá žena vyzkoušela, jak chodím, cvičím, prubla hmatem kotníky obou končetin a ukončila rehabilitace. A když už jsem tady v nemocnici, zaskočím si o patro níže na chirurgii také pro kontrolní snímkování a ukončení léčby. Zde se nemusí objednávat, tak ať sem nemusím chodit jindy. Obdržela jsem krom papírů i pochvalu, jak jsem to hezky zvládla i bez operace, že ta malá odchylka od normálu by neměla dělat žádné problémy, ale kdyby přece, mám se dostavit. Poučena jsem šla domů a jala se vyplňovat on-line formulář pro nahlášení úrazu své pojišťovně. Tuto možnost jsem zvolila jako první, než bych posílala papíry v obálce někam poštou a riskovala, že se všechno ztratí. Všechny zprávy mám naskenované, také jsem je poskládala do Wordu dle data a uložila jako Lékařské zprávy.pdf.  Vyplnila jsem u své pojišťovny formulář, nahrála soubory jako přílohu, odeslala a šla obědvat. Je to skoro podobné, jako když na internetu nakupujete.