Zahrada 2020 srpen

Přesto, že zahájení letošní zahradní sezóny moc nadějně nevypadalo a některých dříve úspěšně pěstovaných plodin jsme se museli vzdát, mi zahrada krom hromady práce dělá i radost. Loni jsme touto dobou přeměřovali velikost melounů a láskyplně je podkládali polystyrénem, aby neležely v blátě při deštích. Letos sledujeme velkou úrodu mirabelek, docela se daří kedlubnům, ledový salát už dobíráme. Rajčata jednu dobu chytala plíseň, ale snad pomohl postřik, ale zatím se jim nějak barvit do červena nechce. Tyčkové rajče od vnučky roste do nebe jako ta fazole z jedné pohádky. Ze své malé sbírky mečíků jsem se moc neradovala, protože jim dost uškodily deště,  zato jiřinkám se daří. 

Rybízová marmeláda vánoční

 

Velehradské kvašáky

 

Ořechy sterilované nasucho

Již několik let neskladuji ořechy ve skořápce, ale jakmile proschnou a "dojdou" vylouskám jádra a steriluji. Vylouskaná jádra jsem skladovala i v mrazáku, ale sterilované mi přijdou lepší, protože mrazák mívám plný jiných věcí a když je ořechů hodně, je jim lépe ve skle a ve sklepě. :). Neplesniví, nedají se do nich červíci a hlavně nežluknou, vydrží i několik let.

Pasterizace potravin

 Co je to pasterizace potravin?

Na starém blogu  jsem zveřejnila recept, jak uchovat ořechy sterilací. Je rozdíl mezi sterilací a pasterizací. Správně bych tedy měla tuto úpravu nazvat pasterizované ořechy . Jedna čtenářka se v komentáři zmínila, že sterilovala ořechy na vyšší teplotu,než uvádím já a ořechy jí později připadaly žluklé a ptá se, jestli je to tím, že použila vyšší teplotu, tedy 80°C. Já si myslím, že tím to není, ale začala jsem pátrat na internetu, co je pasterizace a co sterilace. Každá potravina chce své. Třeba zeleninu ve slaném nálevu zavařuji na 100°C 1 hodinu a pak obden ještě jednou 100°C po dobu 30 minut. Protože zelenina se v průmyslu steriluje na 135°C a to v domácnosti nedocílíme. Ta dvojí sterilace je nutná, pokud tam není jiný konzervant (ocet, cukr, hodně soli)

Pokud chceme u potravin zachovat konzistenci, vitamíny a důležité látky používá se pasterizace. U těch ořechů navrhuji raději dlouhou. Viz článek."Pasterizace, co o ní možná nevíte" 

Sterilací, vyšší teplotou, se myslím u ořechů nemůže nic pokazit. Viz stránky "Bezpečnost potravin"

Červená řepa ve sladkokyselém nálevu

Řepu jsem nyní zavařovala do třetinových skleniček. Z 8 hlav řepy jsem měla 13 ks skleniček, akorát do zavařovacího hrnce.

Ingredience: 

6-8 hlav řepy

křen strouhaný na větším struhadle

koření (fenykl, anýz, kmín)

nálev ( 1000 ml vody, 300 ml octa, 5 dkg cukru, 3 dkg soli)

Řepu před vařením neloupeme, jen umyjeme.Po uvaření zchladíme studenou vodou a kůžička jde stáhnout i pouze rukou. Pak teprve krájíme kostičky nebo plátky.

Kořenová zelenina ve slaném nálevu

Kečup od maminky

 Kečup podle maminčina receptu jsem si oblíbila a vařím ho vždy při nadúrodě rajčat. Dokonce si pěstuji rajčata masitá, která jsou na kečup přímo určená. 

Mátový likér

Karamelový koka likér

Likér z černé jeřabiny (arónie)

 

Bezinkový zdravotní likér

 Zatímco ořechovka v naší rodině ještě nemá tradici, bezinkový likér ano. Receptura se mi osvědčila a od roku 2003 si tento zdravotní likér vyrábím pod "obchodní značkou" Bezlik. 

Domácí ořechovka

 Nejedná se o tradiční recept naší rodiny. Zkoušela jsem recept z internetu a použila jsem naši slivovici.     Možná by byla lepší jiní lihovina, třeba vodka, ale to už záleží na vás. 

Za každým koncem je nový začátek

 Na blog.cz, který se 16.8. rozhodl ukončit činnost jsem občas pořizovala fotky na Téma týdne. Tentokrát téma: Zlomový bod. A právě tímto zlomovým bodem je i ukončení blog.cz souvisejících galerií. 

Zlomových bodů v životě je hodně. Konec základky, začátek střední, maturita, svatba, nový byt, narození prvního potomka, smrt blízké osoby, či děsivá diagnóza...

Vždycky je to konec a nový začátek. Prostě pokračovat trochu jinak, ale pokračovat.....

Však v tom bodě posledním už to nejde ani tam ani nazpátek. Ale pak už to není o našem životě.

Foto na dané téma

Má v tom jasno

I tato vzpomínka  z toku 2015 dostala šanci být převedena do nového prostoru tohoto blogu.  

Myslela jsem, že se počůrám smíchy. Můj vnuk absolvoval první třídu základního vzdělání a tak nějak najednou "dospěl". Už to není malý chlapeček..... předvádí se před holkama..... a stačil jeden prázdninový tábor a ten už z něho udělal hotového chlapa.

Nedávno mi povídá.

"Babi, víš jak se snadno seznámím s holkou, až se budu chtít oženit?"

"Ne, to netuším."

"No, prostě až se mi bude nějaká holka líbit, tak se jí zeptám třeba kudy se jde do Rožnova a až mi to řekne, tak se jí jen tak lehce zeptám, jestli jsme se už někdy nepotkali, že mi připadá povědomá, jako bychom se odněkud znali. A pak se zeptám, jestli by nešla na pivo. Nooo a tak párkrát půjdeme spolu třeba na pivo a nebo do kina a pak se jí zeptám, jestli si mě nechce vzít. A je to."

Má v tom jasno. A proč ne! Člověk má vědět, co chce a má si zatím jít. :))

Hezký den s úsměvem na rtech.

Recept na štěstí

Recept na štěstí neexistuje. Štěstí je radost a tak se co nejvíce radujme i z maličkostí. Smůly a neštěstí je všude hodně, ale přece jen malá štěstíčka za odměnu občas dostáváme.... jen je nesmíme ledabyle odhodit, ale měli bychom je vnímat plnými doušky.

Fotka, která mne vždycky nakopne a mám ji stále před očima, i když zasunutou v počítači. Ale našla jsem ji spolehlivě, i když je už téměř 7 let stará.

Foto-kniha

Konečně jsem dokončila veledílo. Už jsem foto-knih udělala více, docela mne to baví, ale tahle je něco extra. Udělala jsem ji z fotek posbíraných v pozůstalosti rodičů. Všechny jsem popsala včetně jmen účastněných na které jsem si vzpomenula. Vše je doplněno i rodokmenem větve z otcovy strany, který sestavil jeden z jeho bratrů. Ještě, že mám i skener, který mi umožnil naskenovat dokumenty jako jsou rodné listy a domovské listy, diplomy a podobně. Fotografie jsem všechny fotila, neskenovala, protože fotoaparátem je možné jim přidat na pixelech a do knihy je vkládat ve vyšším rozlišení. Právě to fotografování starých fotografií dalo asi nejvíce práce. Jsem nyní opravdu napnutá, jak dopadnou všechny doplňky, kterými jsem fotografie dozdobila ve formátu png s průhledným pozadím. Je totiž docela těžké se dělit o fotografie s bratrem tak, abychom zachovali celek. A kniha doplněná i texty to určitě vyřeší. Je sestavena tak, že je nejprve dětství, dospívání otce, pak maminky a dále pokračujeme od jejich svatby.........

Tento příspěvek jsem si vybrala ze starého blogu (2017), nějak jsem o něj nechtěla přijít. Ne všechny články měly to štěstí, aby prošly výběrem. 

 

Přeji všem hezký den.

Náš zákazník, náš pán

 Jednou v pátek nám odešla pračka do starých lovišť, vydali jsme se tedy hned v pondělí koupit novou. Přes víkend jsme projížděli weby všelijakých výrobců a prodejců praček a vybrali si dva typy.

 Autobusem jsme jeli do Planea samozřejmě autobusem s tím, že koupenou pračku by nám mohli dovézt. A hele právě dnes mají zavřeno. V pondělí bylo u nás opravdu hnusné počasí a autobus zpět jel jen k nádraží, kde musíme čekat na další spoj. Byli jsme docela otrávení, ale napadlo nás zaskočit se podívat do Okay elektrospotřebiče. V prodejně kromě prodavačů nikdo nebyl. Pračky jsou hned v první línii. Do oka nám padla pračka ROMO. Je to náš český výrobce a v ty máme jaksi důvěru. Fulnek je za rohem a tak snad i náhradní díly.

Jako kdysi

Mám velmi slabý zrak a rozpad sítnice. Mockrát jsem přemýšlela o tom, jaké to je nevidět to, co dřív. Tak nějak počítám s tím, že se to může stát, že budu na obrazy už jen vzpomínat. A tak asi vznikla i následující slovíčka.

Slyšela jsem ptáčka zpívat
viděla jsem vodu skákat po kamenech
ještě že voda umí zpívat též
v potoce nebo když padá déšť
a třeba v lese voní po lopuší
i tam ji slepec nejen tuší
vidím ji stékat po pramenech
tak jako kdysi .....

(vlastní tvorba V.M. 2007)