25 února 2015

Pokrok a já

aneb od počítače sálového k počítači stolnímu přes mobilní telefon.

Svou pracovní kariéru jsem zahájila hned po maturitě v roce 1974 na výpočetním středisku (VS) v národním podniku TESLA. Oddělení se tak sice honosně nazývalo, však náš podnik zatím disponoval jen tzv. přípravnou dat. Na speciálních mašinách zn. Soemtron se dle písemných podkladů připravovala data pro zpracování na počítači. Klávesnice Soemtronu se od dnešní lišila jen nepatrně, avšak místo písma stroj vysekával do papírových děrných štítků dírky. Každé písmenko mělo svůj číselný kód značený ve sloupci. Už je to dávno, ale mně se všechno zdá jak včera. Já jsem tedy usedla za děrovací stroj a učila se prstoklad. Dneska bych to tedy asi již nezvládla. O prstokladu na číselné klávesnici se mi ze začátku i zdálo. Prostě jsem psala i v noci a nevěřila, že to dokážu tak rychle, jak ostatní spolupracovnice, které si při rychlém kmitání prstů dokázaly ještě i povídat. Když jsem se to konečně také naučila, šla jsem na mateřskou dovolenou a pár let zůstala doma s dětmi. Tenkrát se jezdilo "počítat" do Rožnova nebo do Královopolských strojíren Brno.